Bouře okolo knižního bestselleru: Autorku to nemělo překvapit, říká novinář

Českým literárním světem hýbe kauza kolem nejnovější knihy Aleny Mornštajnové. Podle výtvarnice Toy Box zápletka románu Les v domě spojená se sexuálním zneužíváním v dětství vychází z jejího vlastního životního příběhu, který před lety veřejně popsala. Spisovatelka ale inspiraci popírá. Proč případ vyvolal takovou pozornost?

Hana, Tiché roky nebo také Listopád - názvy úspěšných románů, kterými si spisovatelka Alena Mornštajnová získala přízeň českých čtenářů. Letos v dubnu k nim přibyl další. Mrazivý román Les v domě se odehrává kolem mladé dívky vyrůstající v nepříliš funkční rodině ve dvougeneračním domku na kraji lesa. V tísnivém prostředí se vznáší temné trauma sexuálního zneužití, o kterém dívka začne mluvit.

Jenže nedlouho po vydání Lesa v domě přišla s kritikou publicistka on-line deníku Alarm Eva Klíčová. Děj knihy podle ní nese nápadné podobnosti s příběhem, který na stejném webu před lety popsala výtvarnice a komiksová autorka Klára Tellnerová, známá pod uměleckou přezdívkou Toy Box. Ta v roce 2019 vylíčila svou zkušenost z dětství, kdy se stala obětí sexuálního zneužívání.

Ke kauze se vyjádřila i samotná Toy Box. „Text románu Les v domě mi přijde odvozený a příliš podobný článku, osobní výpovědi o sexuálním zneužití, které jsem zažila v dětství, který jsem publikovala v roce 2019. V roce, kdy Alena Mornštajnová začala pracovat na své knize,“ napsala výtvarnice. A dodala: „Ráda bych nakladatelství Host a Alenu Mornštajnovou vyzvala k autentickému vyjádření toho, že se ‚někde stala chyba‘ a návrhu nějakého řešení.“

„Toy Box tvrdí, že článek (její z roku 2019) a román Les v domě jsou si podobné v základním rámci postav. V tom, kdo je obětí zneužití - tedy dívka předškolního nebo nižšího školního věku,“ vysvětluje v rozhovoru pro podcast 5:59 editor kulturní rubriky Seznam Zpráv Jonáš Zbořil.

Výtvarnice upozorňuje dále na to, že stejně jako v jejím příběhu je i v románu spisovatelky Mornštajnové mladá a často nepřítomná matka, zlý pár prarodičů, motiv lesa a také shodná osoba sexuálního predátora.

Alena Morštajnová - jedna z nejprodávanějších českých spisovatelek - popírá, že by její román vycházel z životního příběhu komiksové autorky Toy Box. Odmítla to na sociálních sítích a později také pro server Aktuálně.cz. A postavilo se za ni i nakladatelství Host, které román vydalo.

Podle kulturního novináře Zbořila se kauza kolem Lesa v domě postupně přesunula do morální roviny - přičemž spisovatelka i nakladatelství by takovým vývojem neměly být příliš překvapeny. „Přeci jen je to text o sexuálním zneužívání. Dalo se čekat, že se k tomu oběti sexuálního zneužívání budou chtít nějak vyjádřit, posoudit, jestli je román Aleny Mornštajnové věrohodný, jestli dobře mluví o zkušenostech těch obětí atd.,“ uvádí.

Dá se ale vůbec určit, kde ve světě beletrie končí oblast přípustné inspirace a kde už začíná kopírování či dokonce narušování cizího duševního vlastnictví? Jednoznačná linie neexistuje. „Je tu autorská licence. Autor může psát o čemkoliv, ale musí počítat s tím, že pokud to neudělá věrohodně, musí čelit kritice,“ podotýká editor kultury Seznam Zpráv s tím, že v kauze jde zatím právě a jen o kritiku. Žádný soudní spor se zatím nerozeběhl.

Při hledání hranice (ne)přípustného Zbořil připomíná zatím poslední sbírku básníka Petra Borkovce. Ten do svého Herbáře k čemusi horšímu z roku 2018 zkopíroval celou Polednici od Karla Jaromíra Erbena. De facto se jednalo o reprodukci. Jenže díky novému kontextu dávala smysl a vtip, posunula perspektivu čtení. „Záleží na tom, jestli autor hraje se čtenářem otevřenou hru. A samozřejmě jestli počítá s tím, co se bude dít, pokud to jasná hra nebude,“ dodává novinář.

Ať už to ale bylo s původem zápletky románu Les v domě jakkoliv, současný rozruch leccos naznačuje také o vývoji (nejen) literárního světa. Na umění se totiž uplatňují stále silnější morální nároky‚ myslí si Zbořil.

„Pokud Alena Mornštajnová napíše knihu o obětech sexuálního zneužívání a pokud se dostane do nějaké morální šedé zóny, musí počítat s tím, že ta kniha přestane být přesvědčivá. Anebo že vznikne drb, že je nepřesvědčivá. (…) Někteří lidé tvrdí, že v literatuře to vůbec nemá hrát roli. Ale já si myslím, že doba se mění a že morální nároky na autory a jejich díla a texty budou vyšší,“ zdůrazňuje novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak častá jsou v české literatuře podobná obvinění ze zatajení inspirace cizím příběhem nebo jak kvalitní je vlastně literatura, která se v Česku označuje za mainstreamovou. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.