Klimatická bilance: Extrémní projevy počasí i rostoucí ceny elektřiny

Změny klimatu už na světě dobrých 30 let řešíme a ještě další desetiletí určitě řešit budeme. Jde o dlouhodobý fenomén, na který je dobré podívat se s odstupem. V podcastu 2050 proto přinášíme ohlédnutí za klimatickými událostmi posledního roku.

Změna klimatu se v posledním roce bezesporu řadila mezi témata, kterým byla věnována značná mediální pozornost. Ať už budeme mluvit o extrémních projevech počasí nebo třeba o konferenci v Glasgow, kde se světoví lídři sešli, aby se dohodli na dalších krocích ve společném úsilí klimatickou změnu zastavit – jedná se stále o běh na dlouhou trať.

„Události minulého roku si můžeme rozdělit na takové dvě oblasti – co se dělo „s klimatem“ a co se dělo v kontextu klimatu ve společnosti a na politické úrovni,“ říká v podcastu Ondráš Přibyla, ředitel projektu Fakta o klimatu. Pojďme tedy na to.

Trend růstu teplot zůstává i nadále přibližně 0,2 °C za dekádu, přičemž v České republice je to 0,35 °C za dekádu. Světové emise skleníkových plynů v posledním roce vzrostly. Po propadu v roce 2020, který zapříčinila pandemie koronaviru, můžeme podle současných odhadů očekávat, že emise v roce 2021 vystoupaly téměř k hodnotám emisí z roku 2019.

Očekává se, že světové roční emise porostou ještě v následujících letech a jestliže státy dodrží svoje aktuální závazky k jejich snižování, nastane vrchol emisí podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) okolo roku 2025. Poté by mělo jejich množství začít postupně klesat.

Svým rozsahem a velikostí nás v posledním roce upoutaly také extrémní projevy počasí jako například povodně v Německu, vlny veder a požáry v Severní Americe nebo třeba tornádo na Moravě. O něm ale nelze spolehlivě říci do jaké míry souvisí jeho výskyt s klimatickou změnou.

„Daly by se dál doplňovat hurikány na Filipínách a požáry na Sibiři, to jsou všechno zkrátka další extrémní události, které nastaly a dokreslují to, že s vyšší teplotou bude těch extrémních událostí více,“ vysvětluje Přibyla.

Posun zaznamenala také klimatická věda. Na podzim vyšla šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), ve které stojí, že je z vědeckého hlediska jednoznačné, že za změny klimatu mohou lidé. Takto silné vyjádření nikdy dříve použito nebylo.

Velký posun zaznamenaly mimo jiné tzv. atribuční výzkumy, tedy výzkumy, díky kterým dokážeme velmi rychle zjistit, zda by se konkrétní extrémní projev počasí mohl stát i ve světě bez klimatické změny nebo do jaké míry je za danou událost změna klimatu zodpovědná.

Ze společenských událostí lze zmínit významnou konferenci ve skotském Glasgow – COP26. Jedná se o každoroční setkání smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). Podrobně se těmto mezinárodním jednáním věnujeme ve druhé sérii podcastu 2050.

Z domácích událostí souvisejících s klimatem a společenskou transformací se obyvatel Česka nejvýrazněji dotkl růst ceny elektřiny, který byl způsoben kombinací mnoha faktorů. Mezi ty nejvýznamnější patří mimořádně silné ekonomické oživení po předchozí covidové recesi, předchozí dlouhá a studená zima na severní polokouli a slabší než očekávaný nárůst nabídky, zejména fosilních zdrojů energie.

Na zdražení se podepsala i rostoucí cena emisních povolenek v Evropě, podle Oldřicha Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky je ale její vliv v porovnání s vlivem ceny zemního plynu velmi malý.

Rok 2021 je možné z hlediska klimatu charakterizovat jako rok plný extrémních projevů počasí a pokračující systematické mezinárodní práce na tom, abychom změnu klimatu jako společnost zvládli.

Celý rozhovor s Ondrášem Přibylou si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.