Jak hospodařit v českých lesích po kůrovci? Příklad z praxe

Poslechněte si malou případovou studii, jak na konkrétního vlastníka lesa dnes dopadá kůrovcová kalamita. Matěj Šašek přišel v posledních letech o 80 hektarů lesa a v současnosti plánuje a postupně realizuje jeho obnovu.

Lesní porosty pokrývají v České republice téměř 37 % území. Lesy hrají z pohledu změn klimatu významnou roli, u nás navíc patří k nejviditelnějším příkladům dopadů těchto změn. Pokud jsou lesy zdravé, pohlcují stromy díky svému růstu oxid uhličitý z atmosféry a vážou jej ve dřevě, nemalé množství CO2 je pak vázáno i v lesní půdě. Takto ještě donedávna české lesy pohlcovaly množství CO2, které odpovídalo zhruba 5 % celkových českých emisí skleníkových plynů.

Vlivem kůrovcové kalamity a s ní spojené těžby se ale české lesy v posledních letech naopak staly nemalým zdrojem emisí, protože z mrtvého dřeva se CO2 uvolňuje a ani vyschlá půda na pasekách jej už nedokáže mnoho zadržet. K tomu musíme přičíst také množství kůrovcového dříví, které je spáleno, protože jej už nelze využít jinak.

Tato epizoda podcastu 2050 by se dala považovat za případovou studii toho, jak na konkrétního vlastníka lesa dopadla kůrovcová kalamita, jak se nyní snaží les obnovit a jak se mu to daří.

Hostem epizody je lesní hospodář Matěj Šašek, který kvůli kůrovci přišel o 80 hektarů ze svého 110hektarového lesa na Vysočině. „Za poslední dva roky jsme vytěžili přes 35 000 kubíků dřeva, což je pro představu asi 1500 kamionů plných dříví,“ říká. Jen pro srovnání, před kůrovcovou kalamitou to bylo jen asi 1500 kubíků dřeva ročně.

Šašek hospodaří na rodinném statku v Rantířově, který koupil jeho praděda už v roce 1927. „Dnes je oblíbené odkazovat do doby komunismu, že to byl moment, kdy se všechno kolem zemědělství zkazilo. Ale co se týče lesního hospodářství, musíme jít mnohem dál. To byly 80 až 100leté lesy, tedy vysazené ještě dřív, než sem přišla moje rodina. I můj praděda tu sázel smrk, byl to pro něj jeden z rozhodujících faktorů při koupi statku,“ vysvětluje Šašek.

Podle něj finanční dopady kalamity pocítí především další generace. „My jsme tu vlastně vytěžili dříví budoucí. Je to dřevo, které tu teď bude chybět – a dalších 30 let nebudeme mít z lesa žádný příjem,“ říká.

Obnova lesa je poměrně nákladná záležitost, protože nejde pouze o to stromy vysázet, ale je potřeba se o ně v následujících letech starat, aby nezahynuly, okusem je nepoškozovala lesní zvěř a podobně. Lesníci na to obvykle získávají prostředky z prodeje dřeva, které v lese těží průběžně.

Teď se ovšem kvůli kůrovci vytěžilo obrovské množství dříví naráz, přičemž jeho cena na trhu zároveň spadla na úplné minimum. Mnozí vlastníci tak nejenže přišli téměř o všechny své lesy, ale může pro ně být do budoucna náročné získat peníze na jejich obnovu.

Proč neměl donedávna smrk chybu? Jak obnova lesa přesně probíhá? A kolik stojí? Poslechněte si celý rozhovor s hospodářem Matějem Šaškem v přehrávači v úvodu článku.