Atlas Česka: Ježíš znásilňující muslimku, hýčkaní vlci na Šumavě i ekologická katastrofa v Jeseníkách

Atlas Česka začíná reportáží o 56letém Miroslavu Ragánovi z jižní Moravy. Do Chlistova nedaleko Klatov, kde tráví 40 dní v naprosté izolaci a ve tmě, si mimo jiné přivezl běžecký pás či šamanský bubínek. Takto dlouhý pobyt před ním v Česku zřejmě ještě nikdo neabsolvoval. Před dvěma lety Ragán absolvoval svůj první pobyt ve tmě. Tehdy trval týden. A i když si Ragán dobře odpočinul, hlubší prožitky se nedostavily. Napodruhé se proto rozhodl pobyt ve tmě výrazně prodloužit.

V další reportáži se věnujeme návratu velkých šelem na Šumavu. Zpět přicházejí po 150 letech. Národní park odhaduje počet rysů ostrovidů zhruba na šest desítek. Kromě těchto zvířat tu žije minimálně jedna smečka vlků, vedle ní se tu pohybují i jednotlivci a dvojice. „Přesný počet vlků neznáme, ale odhadujeme ho mezi 8 a 18 zvířaty,” říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený a dodává, že vlci se na Šumavě objevili v loňském roce. A na rozdíl od rysů přišli sami. Vlci se chovají přirozeně, loví především vysokou zvěř. A proto jsou zatím na Šumavě hýčkáni - udržují totiž v přírodě rovnováhu.

Natáčeli jsme rovněž v Miletíně na Jičínsku, kde se odehrála jedinečná akce. Největší nábor dárců kostní dřeně v historii českého registru se tady konal na fotbalovém hřišti. Místo nebylo vybráno náhodně. Akci uspořádal miletínský fotbalista Jan Kučera, jehož synu Matějovi před rokem diagnostikovali chronickou leukémii. Pro jedenáctiletého hocha se totiž stále nedaří sehnat vhodného dárce kostní dřeně. Jeho otec se tomu proto rozhodl pomoct a do Miletína pozval lékaře a sestry z pražského IKEMu, kteří celý den registrovali nové zájemce. A jen během první hodiny se podařilo zapsat 155 nových dárců, což je podle koordinátorky registru Gabriely Hoškové neuvěřitelné číslo. „Je to fantastické,” uvedla.

V Hradci Králové byla reportérka Seznamu u toho, když studenti zdejší Střední odborné školy veterinární nejspíš jako jediní v Evropě začali trénovat vyšetřování na speciální maketě koně. Škola ji pořídila za milion korun v Kanadě. Pomůcce je možné odebírat krev, břišní tekutinu, píchat jí injekce, ale také ji vnitřně vyšetřovat. To vše bez rizika, že studenty kopne nebo kousne. Na maketě koně se zacvičují studenti čtvrtých ročníků, kteří už by měli umět s velkými zvířaty pracovat. Úkony, jako je odebírání krve, píchání injekce do svalu či rektální vyšetření, musí umět provádět i na živých zvířatech, ta jsou však chráněná zákonem proti týrání zvířat, taková vyšetření proto nemohou být častá. „Na maketě si to mohou nacvičovat donekonečna. Řekla bych, že po nácviku na maketě jsou při práci s živými zvířaty sebevědomější, protože vědí, že mohou zvířeti i ublížit,” vysvětluje veterinářka Kateřina Javornická, která na hradecké škole vede praxi a učí odborné předměty.

V Brně jsme se důkladně věnovali ožehavému tématu. Na konci května tady divadelní diváci spatří dvě hry chorvatského režiséra Olivera Frljiće. Jmenují se Naše násilí a vaše násilí a Prokletí. Kvůli kontroverzním scénám pobuřují křesťany po celé Evropě, část politiků i zastánce tradičních hodnot. Podle zjištění Seznamu bude představení hlídat policie. A to především kvůli této scéně: Ježíš na jevišti sleze z kříže a pak znásilní muslimskou ženu. Krátká pasáž z kontroverzní divadelní hry Naše násilí a vaše násilí vyvolala bouři reakcí nejen v Brně, ale i v celé České republice. Pořadatelé festivalu Divadelní svět Brno, který inscenaci chorvatského režiséra Olivera Frljiće uvede, jsou pod velkým tlakem. Také kvůli další hře Prokletí od stejného režiséra. V něm se dočká orálního uspokojení socha papeže Jana Pavla II. Přesto nehodlají hry stáhnout. Trvdí, že zásadní výsadou umění je svoboda. A také, že jedním z klíčových úkolů divadla je provokovat a nastolovat mezní otázky.

A rovněž v Brně si reportér Seznamu na vlastní kůži vyzkoušel fyzické testy, jimiž musejí projít zájemci o práci u policie. A bylo to drsné. Uchazeči musejí projít psychotesty, zdravotní prohlídkou a také testy fyzické zdatnosti. Skládají se ze čtyř disciplín: člunkového běhu, kliků, celomotorického testu a kilometrového běhu na čas. Jednotlivé výkony jsou ohodnocené určitým počtem bodů. Aby zájemce uspěl, musí celkem sesbírat alespoň 36 bodů, v každé z disciplín minimálně 4 body. „Největší problém bývají kliky,” shodují se lidé od policie. Což potvrdil i náš redaktor. „Pohořel jsem jak klestí na skautském táboráku,” říká Tomáš Svoboda. A přiznává, že policejní lektor z něj měl legraci. „Děláte kliky a hrudník zůstává dvacet centimetrů nad zemí. To je marné,” smál se.

Výrazně vážnějším tématům jsme se věnovali na severu Moravy a ve Slezsku. Extrémně teplé a na srážky chudé jaro si tady vybírá krutou daň: vysychají řeky i přehrady. Nejhůře jsou na tom vodní plochy v Beskydech. Aktuální průtoky jsou na historických minimech. V řekách Ostravice a Olše teče jen 10 až 20 procent obvyklého množství vody, které je běžné pro období měsíců únor, březen a duben. Na přehradách Morávka, Žermanice a Těrlicko už kvůli slabým přítokům klesá i jejich hladina. Povodí Odry proto zastavilo odtok z těchto přehrad do okolních řek, aby v nich udrželo co nejvíce zásob vody pro předpokládaná další suchá období. Podle mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárky Vlčkové jde o historický okamžik. Například přehrada Šance zaznamenala tak nízkou hodnotu průtoku za dobu své padesátileté existence pouze v jednom případě.

Ani v podhůří Jeseníků není veselo. Do tří let se podle expertů z Ministerstva životního prostředí na Bruntálsku úplně rozpadnou smrkové porosty starší 50 let. Nevídaný rozsah ekologické katastrofy, za kterou stojí změny klimatu, ukazují šokující záběry z dronu. Dlouhodobý nedostatek srážek a výkyvy teplot ničí české, ale aktuálně především moravské a slezské lesy. Klimatickou změnu pozoruje Jiří Groda, lesní správce z Vítkova v Moravskoslezském kraji, už od roku 1992. Právě jeho lesní správa spolu s městy Albrechtice, Bruntál a Šternberk patří k těm, kde se na severovýchodní Moravě rozpadají lesní porosty ve velkém. Vloni bylo v důsledku sucha na těchto správách vytěženo 1,6 milionu metrů krychlových dříví, před deseti lety jen přes půl milionu. „Voda chybí nejvíc smrkům, které mají mělký kořenový systém. Při déletrvajícím nedostatku srážek a poklesu hladiny spodní vody v půdě je právě smrk jako první ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž potřebuje k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny. Bez vody ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí,” vysvětlil Groda.

Magazín Atlas Česka vysílá Televize Seznam každou druhou neděli ve 20:30 hodin.