Ať zdraví roušky nenosí, píše v Polsku vláda. Lidé si je šijí doma

COVID-19 ve střední Evropě:

Přelomový. Jinak se projev německé kancléřky Angely Merkelové označit nedá. Až doteď v televizních projevech mluvila kancléřka k Němcům jen o Vánocích, středeční vystoupení tak bylo jejím vůbec prvním „krizovým projevem“.

Šéfka spolkové vlády v něm označila současnou situaci za největší výzvu pro Německo od doby druhé světové války a apelovala na dodržování doporučení nevycházet. Podle německého tisku jde nejspíš o „poslední apel na zdravý rozum“ lidí, který už může následovat zákaz vycházení.

Projev si můžete pustit s českými titulky zde:

Zákaz vycházení už zvažuje Bavorsko, které v týdnu vyhlásilo na svém území stav katastrofy. Otevřeně o tom mluví  premiér spolkové země Markus Söder z CSU. Zákaz opustit domovy už platí v okresech Tirschenreuth a Wunsiedel nedaleko českých hranic. Jen v Bavorsku je nákaza potvrzena u téměř 2300 lidí. Deset lidí zemřelo. Nejvíce zasaženou zemí je Severní Porýní-Vestfálsko, které hlásí 4300 potvrzených případů.

Ředitel Ústavu Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí Lothar Wieler varoval, že pokud se nebudou dodržovat přijatá opatření, počet nakažených může v Německu vystoupat až na 10 milionů.

V Rakousku bude od půlnoci platit karanténa celé spolkové země Tyrolsko. Oznámil tyrolský premiér Günther Platter s tím, že se opatření týká všech 279 měst a obcí až do 5. dubna. Odstřiženy jsou i jednotlivé obce a údolí v dalších spolkových zemích alpské republiky.

Na případnou karanténu se připravuje i úřad spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Ve vídeňském sídle vlády byla zařízena záložní lůžka. U vstupu se měří teplota a povinná je dezinfekce rukou. U stolu, u kterého jedná kabinet, se snížil počet židlí o polovinu. Ke kancléři Sebastianu Kurzovi mají přístup jen ministři zdravotnictví, vnitra a vicekancléř.

Od neděle se v zemi obrátilo s žádostí o podporu v nezaměstnanosti téměř 50 000 lidí. Kancléř Kurz oznámil, že vláda plánuje „udělat všechno, co je v lidských silách, aby zabránila masovému nárůstu nezaměstnanosti“. Na zmírnění krize pošle stát v přepočtu jeden bilion korun.

Země střední Evropy už oznamují plány na snížení dopadů očekávané ekonomické krize. Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána oznámila, že až do konce roku bude platit moratorium na splátky půjček. V nejvíce postižených odvětvích nemusí firmy platit odvody sociálního a zdravotního pojištění. Řada úlev se týká i ostatních firem a zaměstnanců. Nově se nesmí vypovídat nájemní smlouvy ani zvedat nájmy.

Do 140 maďarských státních podniků významných pro fungování státu ve čtvrtek nastoupily vojenské řídící skupiny. Oznámil to ministr obrany Tibor Benkő. Jde o opatření, které umožňuje vyhlášený nouzový stav.

Také polská vláda ve středu oznámila plán na „protikrizový štít“. Opatření, která mají ulehčit lidem očekávanou hospodářskou stagnaci či propad, mají vyjít na 212 miliard zlotých, v přepočtu přes 1,3 bilionu korun. Potřebné zákony, které mají být prezentované zítra, nejspíš schválí parlament ve zvláštním režimu už příští týden. Řeší se ale logistika chodu komory, která má 46 členů. V zemi platí zákaz akcí nad počet 50 lidí.

Deník Rzeczpospolita píše, že velká obchodní centra, ve kterých jsou teď otevřené jen obchody s potravinami, lékárny a drogerie, se chystají zákaz ostatního prodeje obejít. Důvodem je podle právníků nejasná formulace v nařízení vlády, která může znamenat složité spory o nájemné za obchody.

Velký rozdíl panuje v českém a polském přístupu k rouškám a zakrývání obličeje. I v Polsku se sice začaly podomácku vyrábět roušky. Spontánní pomoc se jmenuje „Švadleny v akci“. Peníze na materiál se vybírají v rámci internetové sbírky a roušky se dodávají do ambulancí, domovů pro seniory či do nocleháren.

Polské ministerstvo zdravotnictví ale na Twitteru píše, že lidem bez příznaků se roušky nosit nedoporučují. Na speciálním webu ale ochranu obličeje vůbec nezmiňuje, roušky na schůzkách nenosí ani ministři (u jednoho se už potvrdila nákaza), premiér či prezident.

Jaký je důvod? Je jich nejspíš hned několik. Tím hlavní je, aby měli ochranné pomůcky zejména lékaři a zdravotnický personál. To zmínil v jednom z projevů i prezident Andrzej Duda, když přiznal, že roušky a respirátory v nemocnicích chybí. Média nedávno také uváděla, že na roušky se nachytají i jiné bakterie a viry a při manipulaci s nimi hrozí riziko nakažení dalšími chorobami.

Dalším důvodem může být i pocit společnosti ze stigmatizace či to, že si Poláci dělají z viru hlavu méně než třeba Němci či Italové. Zatímco v Itálii se koronaviru obává 67 procent lidí a v Německu 40 procent, v Polsku je to podle průzkumu agentury United Surveys 35 procent lidí. V Polsku také přibývá lidí spokojených s činností vlády Mateusze Morawieckého. Její kroky v současné krizi hodnotilo kladně téměř 60 procent dotázaných.

Například spisovatel Mariusz Szczygieł ale na sociálních sítích upozornil na to, že navzdory doporučením se lidé ve Varšavě po skupinkách procházejí na nábřeží Visly a party mladých lidí popíjejí alkohol. V zemi na rozdíl od Česka či Maďarska dosud neplatí nouzový či výjimečný stav. Vláda minulý týden vyhlásila stav epidemického ohrožení.

Spekulací je pak i vliv katolické církve a konzervativních publicistů, kteří ještě před týdnem svorně opakovali, že nejít v neděli do kostela je zrada Ježíše a boha. Církev pak svůj postoj změnila a doporučila věřícím sledovat bohoslužby v televizi nebo rozhlase. Mše pro omezený počet lidí dál probíhají.

Ve čtvrtek naposledy zasedá vláda Petera Pellegriniho. V pátek se za mimořádných opatření poprvé sejde nově zvolený parlament. Noví poslanci, kteří budou skládat slib, budou muset mít ochranné roušky a rukavice. Do parlamentu nesmí veřejnost ani novináři, přenos zajistí kamery RTVS.

V sobotu pak prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou čtyřkoaliční vládu v čele s premiérem Igorem Matovičem. Koalici tvoří strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, Jsme rodina, Svoboda a solidarita a Za lidi.

Novou vládu čeká kromě koronaviru i řešení hospodářské krize. V zemi už oznámily přerušení výroby všechny čtyři automobilky. Od úterka se nepracuje v továrnách Volkswagen Slovakia, od čtvrtka pozastavila výrobu i Groupe PSA Slovakia a výrobní linku zastaví i nitranský Jaguar Land Rover. V pondělí přestane v Tepličce nad Váhem vyrábět také Kia Motors.