Článek
Na první pohled se to jeví jako dobrý nápad. Pokud někdo prodává firmu s velkým ziskem, když například koupil před lety její akcie, tak to, že přispěje do státního rozpočtu ze svého zisku, je vlastně správně.
Problém s rychlými pozměňovacími návrhy je však ten, že nedávají čas a prostor pro potřebnou širokou diskusi, a i když je ten který politik přesvědčený, že dělá dobrou věc s dobrým úmyslem, je pravděpodobné, že nepromyslel vše.
Na tom, rozumně zdanit někoho, kdo investoval do akcií, které strategicky držel a následně prodal, není nutně nic špatného. Ovšem mým pohledem, majoritního akcionáře a zakladatele firmy, to vnímám jinak. Dvacet let stavím v Česku firmu. Sídlo globálně fungujícího holdingu o desítkách firem od Japonska přes Singapur, Austrálii, Dubaj až po USA je stále v Česku. Vývoj a výzkum je kompletně v Česku, kde zaměstnáváme stovky lidí.
Všechny daně platíme řádně a v Česku. V zemi, kde jistota podnikatelského prostředí není ve srovnání se Západem nijak konkurenceschopná. Jistě, v porovnání se Západem máme výrazně nižší korporátní daně, ale naopak máme (i po chystaných úpravách) extrémně vysoké zdanění práce. Ekonomicky to z pohledu transformace ekonomiky po revoluci dávalo smysl (máme pořád ještě velmi levnou pracovní sílu, takže zahraniční investoři vysoké zdanění práce unesou a nízké korporátní daně zase lákají investice).
Ale proč by měli úspěšní čeští podnikatelé v Česku opravdu zůstat? Pro mě to je za prvé vztah k mé vlastní zemi – jsem hrdým Čechem a chci pro svou vlast něco udělat. Takže zde například vytvářím stovky vysoce kvalifikovaných pracovních míst a platím daně.
Ovšem přiznávám, že faktor nulového zdanění mého potenciálního exitu (tedy prodeje firmy) v dalekém budoucnu byl také velmi silný důvod. Když člověk musí klopýtat přes překážky, které mu stát hojně hází do cesty, a třeba po 50 letech dojede do cílové rovinky a stát mu opět ukrojí téměř třetinu ze zisku, tak si říkám, jestli to stále stojí za to.
Mezitím totiž člověk stále platí jak mourovatý. Ano, jinde budu platit také, ale podmínky pro rozvoj firmy budu mít výrazně lepší.
Samozřejmě že zdanění pro ty opravdu bohaté nemá technicky vzato reálný dopad. Myslím, že jestli prodám firmu za miliardu, nebo 1,2 miliardy korun, už takový rozdíl není. A je dobré, že drobní investoři jsou stále od daně z prodeje osvobozeni. Ale o tom to není. Je to o pocitu, jestli nás tu stát (Piráti) chtějí. Ve výsledku se stejně většina z nás přidá dobrovolně k nějaké filantropické iniciativě typu Giving Pledge, při které se podnikatelé zavazují věnovat část svého jmění na dobročinnost.
Stejně do filantropie dáváme víc peněz, než zaplatíme na nové kapitálové dani. Ale děláme to sami a sami vybíráme, koho a co podpoříme. A navíc jsme v tomto přerozdělování efektivnější než stát. Pro nás podnikatele je v tom obrovský rozdíl. Neříkám tím, že nemáme platit daně žádné. Ale říkám, že dokud nám stát výrazně nezlepší podmínky pro podnikání, tak by z nás také neměl ždímat další daně.
Neříkám, že návrh přísnějšího kapitálového zdanění je nutně celý špatně. Ale myslím si, pane Ferjenčíku, že jste měl tento návrh podrobit důkladnější diskusi. Protože ani vy určitě nechcete, aby Česko zůstalo v rukou zahraničních investorů, ale určitě si vy i Piráti přejete, aby v Česku vznikaly desítky velkých firem, jako je Avast, Linet, Kiwi, Y Soft, Rohlík a další.
Nebo se snad mýlím?
