Článek
Smrt statečné herečky Vlasty Chramostové, jejíž kariéru zastavili normalizační cenzoři – za své postoje nesměla po srpnu 1968 hrát ve filmu, televizi ani rozhlase – rozpoutala přestřelku na ose Hrad-Ústavní soud.
Jeho předseda Pavel Rychetský, který patřil stejně jako Chramostová k signatářům Charty 77 a s herečkou ho pojilo osobní přátelství, poskytl vyjádření agenturám. V něm se vyjádřil v tom smyslu, že je to v první řadě Vlasta Chramostová, kdo by si zasloužil pohřeb se státními poctami.
Šlo o zjevnou narážku na velké plány politiků spojené s podobou pohřbu Karla Gotta. Národem široce oblíbený pěvec zemřel v úterý krátce před půlnocí ve věku 80 let.
Prezident po jeho smrti oznámil, že měl v plánu mnohonásobnému slavíkovi udělit vyšší státní vyznamenání. A že jeho smrt je zarmucující pro celou zemi. „Zeman podporuje myšlenku, aby se státní pohřeb uskutečnil v katedrále svatého Víta. Na Pražském hradě i v Lánech byly z rozhodnutí prezidenta staženy vlajky na půl žerdi,“ informovala agentura ČTK.
Vláda vyhlásila státní smutek, původně avizovaný státní pohřeb později premiér Andrej Babiš změnil na pohřeb se státními poctami.
Rychetský uvedl: „Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, tak to je právě především Vlasta Chramostová.“ A na dotaz Seznamu upřesnil: „Myslel jsem to ve srovnání s tím, čím žila média a veřejnost v této zemi v posledních deseti dnech.“
Jeho slova se ale vůbec nelíbila na Hradě. Prezident Miloš Zeman, který v Lánech poskytoval pravidelný rozhovor rádiu Frekvence 1, prohlásil, že se Pavel Rychetský podle něj plete v poslední době až příliš do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní.
„Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami, ale k tomu není kompetentní pan Rychetský, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD),“ řekl rádiu Zeman. Rychetský se podle něj v poslední době plete do politiky. „Na druhé straně zanedbává práci na Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena,“ dodal.
A obratem Rychetskému doporučil, ať se věnuje soudu.
Zeman a Rychetský bývali dřív blízcí spolupracovníci, dalo by se říci i spojenci.
V posledních letech však Rychetský z titulu své funkce několikrát prezidentovo počínání kritizoval. A například letos v létě, kdy se Miloš Zeman vzpěčoval vyhovět premiérovi a jeho návrhu na obsazení postu ministra kultury, mu vzkázal, že porušuje ústavní pořádek.
Zeman zas opakovaně kritizuje fungování Ústavního soudu. V rozhovoru pro TV Barrandov na jaře Rychetskému vytkl v podstatě totéž, co dnes: Že se plete do politiky. A zkritizoval také údajnou „lenost“ dvou ústavních soudců.
Jedním z nich byl Radovan Suchánek, o kterém Zeman prohlásil, že „už nedostává nové případy k vyřízení, protože má tři sta nebo takřka tři sta případů nevyřízených, a je to tedy zcela evidentně velmi pomalu pracující soudce“.
Problémy soudce Suchánka komentoval Rychetský ve Výzvě Seznamu. Vyjádřil se v ní i k tomu, proč a zda se plete do politiky. Výzvu vám znovu předkládáme níže.
Zeman musí návrhu na odvolání Staňka vyhovět. Nemá prostor to odkládat, potvrzuje šéf Ústavního soudu Rychetský.Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy
Miloš Zeman v citovaném rozhovoru Chramostovou ocenil. „Já si uvědomuji čím dál více, že odcházejí lidé, kteří byli opravdu opozicí proti komunistickému režimu. A tyto lidi nahrazují jiní, kteří, abych uvedl konkrétní případy, dvakrát za sebou signovali antichartu, nebo jednou a odsoudili Palachův týden, nebo jednou vstoupili v září 1989 do komunistické strany. Prostě tahle vrstva, obávám se, dříve nebo později naprosto převrství ty, kdo se o listopadovou revoluci opravdu zasloužili,“ konstatoval.
Tím, kdo od něj dostane metál, je ovšem Karel Gott. Za rok mu prezident hodlá im memoriam udělit Řád bílého lva první třídy.
Řád bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Mezi jeho držiteli jsou obvykle váleční hrdinové a významní politici, přátelé republiky. Například v roce 1996 získali toto vyznamenání britská panovnice Alžběta II., armádní generál Alois Eliáš nebo izraelský prezident Ezer Weizman. O rok později Madeleine Albrightová, americká politička a diplomatka, či francouzský prezident Jacques Chirac.
