Článek
„Určitě to do konce týdne odbavím. Kandidáta jsem vybrala a dám ho na vládu,“ uvedla Benešová. Jakákoliv jména odmítla komentovat. „Já jsem veřejně přislíbila, že to bude člověk ze soustavy – a holt půjdu proti zdi – a bude to člověk ze soustavy,“ řekla s tím, že v tom nemíní ustoupit. „Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají,“ dodala.
S tím, jak se hledání nového nejvyššího státního zástupce chýlí ke konci, se zvyšuje i intenzita jednání, kdo odcházejícího Pavla Zemana nahradí. Ten končí ke 30. červnu, tedy příští týden.
Článek si také můžete přehrát v audioverzi.
Řada je tak na Marii Benešové, která jako ministryně spravedlnosti má jediná pravomoc vládě jméno nového nejvyššího státního zástupce navrhnout. Vláda pak svou většinou rozhodne, zda se jménem souhlasí. Pokud je odmítne, musí ministryně přijít se jménem jiným. Ve hře je i prozatímní pověření řízení úřadu, nicméně takový stav je dlouhodobě neudržitelný díky nepřenositelným kompetencím řádně jmenovaného šéfa žalobců.
Seznam Zprávy již dříve napsaly, že k favoritům Benešové patří zejména současný zástupce odcházejícího Pavla Zemana – jeho náměstek Igor Stříž. Že navrhne právě jeho, ovšem sama Benešová dosud přímo nepotvrdila, řekla jen, že skutečně patří do jejího užšího výběru. Má to pak být také právě on, kdo bude úřad řídit do doby, než bude nový „nejvyšší“ jmenován.
Dle informací Seznam Zpráv pak Benešová zvažovala na Zemanovo místo například i dva stávající zástupce vrchních žalobců – Adama Bašného, který v současnosti působí jako pravá ruka vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, nebo Pavla Komára, který působí jako náměstek vrchního žalobce v Olomouci Ivo Ištvána. A v širším výběru pak byl například i někdejší žalobce, dnes soudce okresního soudu v Kroměříži Roman Kafka. Ten proslul zejména díky úspěšnému vyřešení kauzy metanol a jeho postava se dočkala i televizního zpracování.
Koho tlačí Hrad?
Ačkoli Marie Benešová hovoří jen o nástupci či nástupkyni z řad státních zástupců, v kuloárech se hovoří ještě o dvou jménech – o současném náměstkovi pro vězeňství Jeronýmu Tejcovi a právníkovi a spoluautorovi Klausovy amnestie Zdeňku Koudelkovi.
Tejce jako možného kandidáta na nejvyššího státního zástupce již minulý týden Benešová vyloučila s odkazem na své předchozí výroky, že Zemanova nástupce hledá mezi stávajícími žalobci. „O takových nabídkách se uvažuje ve chvíli, kdy jsou na stole, a paní ministryně mi nic takového nenabídla,“ uvedl k tomu Tejc.
Stejně Benešová reagovala na jméno Zdeňka Koudelky. „Když říkám, že to bude člověk ze soustavy, tak jakéhokoliv jiného nechci,“ uvedla pro Seznam Zprávy.
O Koudelkovi se v kuloárech hovoří jako o vážném kandidátovi z prostředí Hradu, nicméně informace nelze ověřit. „Odkazuji vás na prohlášení vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,“ řekl jen mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček. V uvedeném dokumentu stojí, že Hrad odmítá odpovídat na otázky Seznam Zpráv a dalších médií.
Jednání o takovém angažmá nepotvrdil – ale ani nevyvrátil – ani sám Zdeněk Koudelka. „Já neříkám veřejně, s kým se bavím, nebo nebavím,“ reagoval na dotaz, zda jej s takovou nabídkou Marie Benešová nebo někdo jiný, například Hrad, oslovil. Hrad ale v minulosti uvažoval o Koudelkovi jako o možném ombudsmanovi.
Zdeněk Koudelka v letech 2006 až 2011 na Nejvyšším státním zastupitelství působil. Bylo to v době, kdy Marii Benešovou vystřídala Renáta Vesecká. Koudelka tehdy přeskočil ze Sněmovny – byl poslancem za ČSSD – přímo na prestižní náměstkovské místo na vrcholu hierarchie státních zástupců právě na žádost Vesecké.
Benešová s Veseckou v době Koudelkova působení na Nejvyšším státním zastupitelství později svedla slovní a soudní přestřelku o to, zda Vesecká spolu s dalšími představiteli justice jsou „justiční mafie“, či nikoliv. Koudelka ale mezi označené „justiční mafiány“ nepatřil.
