Článek
Oranžová poušť, kam oko dohlédne, bílý stan s přetlakovou komorou neboli habitat a kolem astronauti ve stříbrných skafandrech zkoumající vzorky půdy a připravující výjezd do nehostinného okolí.
Vše, co je k vidění v úvodním videu tohoto článku, nasvědčuje tomu, že sledujeme jakousi průzkumnou misi na Marsu. Ve skutečnosti se ale záběry natáčely na Zemi, a to v 500 metrů hlubokém a 40 kilometrů širokém kráteru Machteš Ramon v Negevské poušti na jihu Izraele.
Na izraelské teplo a kyslík se nikdo nespoléhá
Teplota v blízkovýchodním státě dnes sice není minus 63 stupňů Celsia a atmosféra nedýchatelná, šestice takzvaných „analogových“ astronautů, kteří simulují podmínky dlouhé mise v kosmu na Zemi, se ale chová, jako by ano. A to se vším všudy.
„Pokud na Marsu pocítíte marsovskou atmosféru, tak je nejspíš po vás. Nechceme ji ani napodobovat, protože vystavit se jí znamená smrt. A tudíž její simulace je pro nás irelevantní,“ vysvětluje Sophie Gruberová z vedení projektu s tím, že habitat má přechodovou komoru a po účastnících simulace se vyžaduje, aby nosili skafandry, když vycházejí ven.
Skafandry, zpožděná komunikace, vozítka i dron
Od tohoto pondělí do konce října, tedy po dobu tří týdnů, se skupina analogových astronautů, sestávající z pěti mužů a jedné ženy, na prototypu marsovské základny kompletně izoluje a s řídicím centrem komunikuje se zpožděním reakcí o deset minut. Tak dlouho totiž zhruba putuje signál ze Země na rudou planetu. Zkoumat ale má v izraelské poušti nejen dopady izolace na své chování.
Šest dobrovolníků z Německa, Rakouska, Nizozemska, Španělska, Portugalska a také Izraele, kteří před simulací podstoupili řadu náročných testů fyzické i psychické zdatnosti, provedou celkem 20 vědeckých experimentů také na poli geologie, chemie a biologie. Hlavní tentokrát budou ty spojené s pátráním po životě na Marsu, ale i ty zkoumající možné zavlečení život ohrožujících pozemských bakterií na planetu.
Hlavní je pátrání po životě na Marsu a jeho zachování
Analogoví astronauti v izraelském kráteru otestují také prototyp dronu, který nepotřebuje GPS, či automatizovaná vozítka na větrný a sluneční pohon sloužící pro mapování okolí. Uvnitř habitatu od izraelského výzkumného centra D-MARS, jenž funguje výhradně na solární pohon, mají k dispozici jen malou kuchyňku a palandy na spaní, jinak je většina prostoru vyhrazena především vědeckým experimentům.
Misi s názvem Amadee-20 organizuje Rakouské vesmírné fórum (OeWF), což je soukromá organizace tvořená leteckými specialisty, a to ve spolupráci s Izraelským kosmickým úřadem. Je už třináctá v pořadí. Poslední se kvůli covidu konala před třemi lety, a to v Ománu. Na izraelském výsadku se podílí rekordních 25 zemí a v testech je zatím nejpokročilejší.
