Článek
V průběhu týdne přišlo oznámení, že levná a snadno vyrobitelná vakcína společnosti AstraZeneca má až 90% účinnost. Po zveřejnění předběžných výsledků však nadšení vystřídal zmatek, když firma uznala, že taková účinnost byla dosažena díky chybě v dávkování látky účastníkům, přičemž sama neumí vysvětlit, jak je to možné.
Zprávy o 90% účinnosti přišly z Velké Británie, kde podskupina 3 000 lidí dostala náhodou pouze polovinu dávky vakcíny. Ta byla až o měsíc později následována celou dávkou místo toho, aby účastníci obdrželi dvě celé. Jinde v Británii, kde dávkovací režim probíhal normálně, byla účinnost většinou na 62 %.
V důsledku toho stanovili oxfordští vědci celkovou účinnost vakcíny na 70 %, jak společnost AstraZeneca oznámila v pondělí po diskusi na tiskové konferenci. Mene Pangalos, tamní vedoucí výzkumu a vývoje biofarmaceutik, navíc později potvrdil, že v případě vysoké úspěšnosti nebyl zahrnut nikdo starší 55 let.
To vede k obavám, že faktorem daného výsledku je právě mladší věk zúčastněných. Strach panuje hlavně z toho důvodu, že starší lidé jsou považováni za jednu z rizikových skupin v případě nákazy. Podle listu The New York Times (NYT) však v tomto ohledu nedisponují vysvětlením ani pracovníci zmiňované firmy, ani odborníci z Oxfordské univerzity, která se společností spolupracuje.
Výsledek je nyní podle různých expertů ten, že šance na rychlé nouzové použití vakcíny schválené regulačními orgány ve Spojených státech i jinde po světě klesají. Jde tak o neočekávaný neúspěch v globální kampani boje proti pandemii. „Myslím, že skutečně poškodili důvěru v celý jejich vývojový program,“ cituje NYT Geoffreyho Porgese, analytika investiční banky SVB Leerink.
Mluvčí společnosti AstraZeneca Michele Meixellová uvedla, že studie „byly prováděny podle nejvyšších standardů“. S obhajobou postupů během výzkumu přispěchal i Pangalos, který sdělil, že chybu v dávkování udělal dodavatel a jakmile ji příslušní pracovníci objevili, byly přijaty náležité kroky pro nápravu.
„Myslím, že nejlepší způsob, jak odrážet výsledky, je prostřednictvím vědeckého časopisu, ne v novinách,“ zněla odpověď Pangalose na otázku, proč byly některé informace sdíleny s analytiky z Wall Street a některými dalšími úředníky, nikoliv s veřejností. Oxfordští vědci nyní doufají, že úplné a recenzované údaje budou o víkendu zveřejněny v prestižním lékařském časopise The Lancet.
Malou transparentnost týkající se výzkumu hodnotí negativně také experti z oboru. „Nemohu přijít na to, odkud vlastně pocházejí všechny informace a jak jdou spolu dohromady,“ cituje NYT Natalii Deanovou z Floridské univerzity, kde se zabývá právě vakcínami.
O možnosti nového globálního testování informovala AstraZeneca ve čtvrtek, k jeho provedení dojde na základě režimu dávek s nižším množstvím vakcíny. Stanovený čas pro regulační schválení a zavedení distribuce látky pro Spojené království by však neměl být ovlivněn, píše britský list The Guardian. Ten mimo jiné informuje o volání kritiků po větší etnické rozmanitosti v rámci studie či vyváženosti týkající se pohlaví a věku účastníků.
„Nyní, když jsme přišli na něco, co vypadá jako lepší účinnost, to musíme ověřit, musíme provést další studii,“ cituje web Bloomberg generálního ředitele AstraZenecy Pascala Soriota. Další mezinárodní studie by podle něj mohla být rychlejší, jelikož se již ví, že účinnost je vysoká, a je tak potřeba menší počet pacientů.
Vakcínu si od společnosti AstraZeneca objednalo i Česko, a to v množství tří milionů dávek pro očkování 1,5 milionu lidí. Vakcínu od firem BioNTech a Pfizer by ČR měla mít pro dva miliony lidí, stejně tak v případě vakcíny od firmy Johnson & Johnson.
