Francie hlásí čtyři miliony případů nákazy koronavirem

Spojené státy si ponechají zásoby vakcíny od švédsko-britského výrobce AstraZeneca, aby je mohly podat Američanům, pokud bude tato očkovací látka v zemi schválena. V pátek to řekl koordinátor týmu Bílého domu pro boj s koronavirem Jeff Zients. Podle zdrojů agentury Reuters se AstraZeneca chystá podat žádost o nouzové schválení svého přípravku v USA ještě tento měsíc, nebo začátkem dubna.

Prozatím jsou však vakcíny AstraZeneky vyrobené ve Spojených státech dosud nevyužité. Čeká se totiž na výsledky klinických testů v USA a společnost zatím nepožádala tamní regulační úřad o udělení podmínečné registrace. Podle amerického listu The New York Times v amerických výrobních závodech leží desítky milionů dávek této očkovací látky. Vakcína přitom už byla schválena v EU a mnoha zemích.

Na Slovensko v pátek přicestovalo 11 zdravotníků z Belgie a Dánska, kteří od soboty budou s péčí o pacienty s covidem-19 pomáhat v nemocnici v Banské Bystrici. Informoval o tom náměstek ministerstva zdravotnictví Peter Stachura.

Díky této podpoře bude nemocnice moci zvýšit počet lůžek intenzivní péče o čtyři až osm. „Věřím, že díky této pomoci (…) se nám podaří stabilizovat situaci, která momentálně na Slovensku je, abychom nemuseli překládat pacienty za hranice Slovenska,“ citovala Stachuru agentura TASR. Takto slovenští zdravotníci poslali nemocné do Polska a Německa.

Lékaři a sestry z Dánska a Belgie vytvoří smíšené týmy se slovenskými kolegy, mluvit spolu budou anglicky. Dánští zdravotníci na Slovensku zůstanou dva týdny, následně je vystřídá jiný tým. Slovensko o pomoc při zvládání pandemie ostatní členské země Evropské unie požádalo v únoru. Své zdravotníky tam vyslalo Rumunsko.

Na Slovensku zemřela dva týdny po podání vakcíny AstraZeneca mladá učitelka. V pátek o tom informoval Rozhlas a televize Slovenska (RSTV). Údajně měla silné nežádoucí účinky. Vliv vakcíny na úmrtí se ale zatím neprokázal.

Slovensko přednostně očkuje právě učitele.

Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila k nouzovému použití proticovidovou vakcínu americké firmy Johnson & Johnson. Preparát tak má podporu WHO pro podávání ve všech zemích a lze ho distribuovat i v rámci iniciativy COVAX, jejímž cílem je zajistit rovnoměrný přístup k vakcínám po celém světě.

Vakcína společnosti Johnson & Johnson je po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca třetí očkovací látkou proti covidu-19, jíž WHO dala zelenou k používání po celém světě. Ve čtvrtek Evropská komise schválila podmínečné používání tohoto preparátu v zemích EU na základě doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Počet lidí, kteří se ve Francii od začátku nynější pandemie nakazili koronavirem, překročil čtyři miliony. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích k pátku leželo více než 4000 pacientů. Tolik jich tam naposledy bylo 26. listopadu, tedy v době, kdy končila druhá celostátní karanténa.

Infikovaných za poslední den přibylo 25 229, což je více než před týdnem, celkově jich je 4,01 milionu. To je šestý nejvyšší počet na světě.

Ve francouzských nemocnicích za uplynulých 24 hodin zemřelo dalších 223 pacientů s covidem, údaje o úmrtích v domovech s pečovatelskou službou nejsou k dispozici. Celková smrtelná bilance ve Francii k pátku činí 90 095.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pátek označil epidemickou situaci v Brazílii za silně znepokojující. V zemi dochází kapacita lůžek intenzivní péče a úřady druhý den po sobě ohlásily více než 2000 úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19. Šéf WHO vyzval politiky, aby přijali co nejpřísnější opatření. Varoval také, že rychlé šíření koronaviru může ohrozit sousední země i celý kontinent, uvedla agentura Reuters.

„Situace (v Brazílii) vzbuzuje hluboké znepokojení,“ uvedl Tedros. „Dokud nebudou přijatá tvrdá opatření, tak se rostoucí trend (nákazy), který nyní zahlcuje zdravotnický systém (…), projeví vyšším počtem úmrtí,“ dodal šéf WHO.

Pět dní před zveřejněním návrhu společného „očkovacího pasu“ stojí Evropská unie před zásadní otázkou. Evropská komise řeší, zda má být za dostatečnou ochranu před covidem-19 považována ruská či čínská vakcína, které zatím nemají unijní autorizaci. Zatímco eurokomisařka Ylva Johanssonová v pátek řekla, že do certifikátu se budou počítat pouze vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), někteří činitelé tvrdí opak.

Mnoho zejména jihoevropských států, které spoléhají na letní návrat turistů, volá po tom, aby EU co nejdříve připravila kritéria pro jednotné digitální osvědčení, na jehož základě budou moci lidé očkovaní proti covidu-19 bez testů, karantén či dalších podmínek cestovat mezi unijními zeměmi. Brusel hodlá návrh parametrů certifikátu, který se kvůli nejednotnému pohledu zemí na jeho využití zdráhá nazývat pasem, představit příští středu.

Německo o prodloužení stálých kontrol na hranicích s Českou republikou rozhodne začátkem nadcházejícího týdne. V pátek to prohlásil mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter. Dosavadní hodnocení podle něj ukazuje, že kontroly jsou sice účinné, ale šíření koronaviru zcela zastavit nedokážou. Pomezí s Českem chce Německo střežit nejméně do 17. března.

„Rozhodnutí padne jistě začátkem týdne,“ řekl Alter o dalším výhledu kontrol. Na dotaz novinářů, aby zhodnotil dosavadní přínosy kontrol a jejich efektivitu, odpověděl, že opatření „skutečně funguje“. „Samozřejmě ale vidíme, že samotné vnitřní kontroly hranic šíření infekce úplně zastavit nemohou,“ dodal.

Kontroly zavedlo Německo od 14. února, kdy bylo Česko zařazeno na seznam oblastí s výskytem koronavirových mutací. Za oblast s mutacemi považuje Berlín také většinu rakouské spolkové země Tyrolsko, se kterou stálé kontroly Německo rovněž 14. února obnovilo. Naopak s francouzským departementem Moselle, který je také na seznamu mutačních oblastí, žádné stálé kontroly Němci neprovádějí, což Praha s Vídní kritizují.

Švýcarská vláda předběžně plánuje další rozvolňování protiepidemických omezení. Od 22. března by mohly být povoleny akce pod širým nebem s až 150 účastníky. Lidé by také mohli navštěvovat kina či divadla, pokud by počet diváků nepřekročil padesátku. Konečné rozhodnutí však chce vláda učinit až 19. března.

Vláda v pátek upozornila na to, že situace kolem koronavirové pandemie je nadále „křehká“ a země čelí nebezpečí třetí vlny epidemie covidu-19.

Povoleny by mohly být venkovní akce jako fotbalová utkání a koncerty a otevřít by se mohla i kina a divadla. Návštěvníci by však stále museli nosit roušky a dodržovat rozestupy alespoň 1,5 metru. V domácnostech by se pak mohlo setkat až deset lidí místo dosavadních pěti.

Výroba ruské vakcíny Sputnik V nezačne v Itálii dříve než v posledních měsících letošního roku. Uvedl to ředitel společnosti, která se má výrobou zabývat. V té době by ale Itálie už měla mít dostatek dávek jiných vakcín pro naočkování celého svého obyvatelstva. Firma podepsala smlouvu na výrobu preparátu Sputnik V tento týden. Preparát má začít vyrábět od poloviny května také Srbsko.

Sasko jako první německá spolková země začíná s plošným očkováním proti covidu-19. Nárok na vakcínu mají všichni dospělí obyvatelé z okresu Vogtland, který sousedí s Karlovarským krajem. Saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s koronavirem, v pátek oznámila, že telefonická a internetová registrace pro obyvatele Vogtlandu starší 18 let byla spuštěna.

Vogtland, kde žije 226 000 lidí, patří k nejpostiženějším okresům v Německu. Hlášeno je zde podle Institutu Roberta Kocha (RKI) za sedmidenní období 235 nových případů na 100 000 obyvatel, což je aktuálně čtvrtá nejhorší bilance v Německu.

Francouzská léková agentura ANSM v pátek oznámila, že souhlasí s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a bude pokračovat v očkování vakcínou od firmy AstraZeneca.

Podle agentury Reuters bude rovněž agentura ANSM studovat bezpečnost vakcín proti covidu-19, které jsou ve Francii dostupné.

Několik evropských zemí z důvodu vedlejších účinků vakcinaci látkou od AstraZeneky pozastavila.

Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla v pátek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný v Británii, píše agentura AFP. Britsko-švédská farmaceutická společnost Astrazeneca odmítla obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny, píše agentura DPA.

Evropský regulátor ve své zprávě uvádí, že „doporučuje aktualizaci informací o produktu a zahrnutí anafylaxe a přecitlivělosti (alergické reakce) mezi vedlejší účinky“. Návrh se zakládá na 41 případech závažných alergických reakcí po podání přibližně pěti milionů dávek vakcíny v Británii. Bezpečnostní komise EMA také zkoumá „všechny případy tromboembolických příhod a další události související s krevními sraženinami po očkování přípravkem AstraZeneca“, píše se v prohlášení. Úřad tím reaguje na rozhodnutí Dánska a dalších zemí pozastavit očkování tímto přípravkem.

Itálie se připravuje na další lockdown. Vláda má v pátek oznámit nová opatření, která mají zamezit dalšímu šíření koronaviru. Očekává se uzavření škol, obchodů a restaurací po většině území. Italské nemocnice se totiž s další vlnou nákazy potýkají s přetížením. Informaci přinesla agentura AFP.

Italský premiér Mario Draghi svolal zasedání vlády na páteční dopoledne. To má přinést rozhodnutí o nových restrikcích pro zemi, která je třetí nejvýznamnější ekonomickou velmocí v Eurozóně.

Ve čtvrtek Itálie oznámila nových 26 tisíc nakažených a 373 úmrtí. V zemi si virus vyžádal přes 100 tisíc obětí.

Obrovská poptávka po obličejových rouškách ve všech koutech světa vyústila v enormní produkci jednorázových materiálů – každou minutu se spotřebují téměř tři miliony roušek. Vědci a ekologové si opět dělají starosti o přírodu.

Preparátu AstraZeneca se zastává EMA, která je přesvědčená, že jeho přínos je vyšší než případná rizika. Podle dnešního vyjádření mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisové pak jde o „excelentní“ vakcínu a není důvod, proč ji nepoužívat.

Stejného názoru je i Polsko. „Přínos očkování je neporovnatelně větší než potenciální tzv. postvakcinační příznaky,“ řekl na toto téma ve veřejnoprávním rozhlase náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. „Naši odborníci v tuto chvíli nedoporučují zastavit očkování vakcínou AstraZeneca,“ dodal.

Vakcíny proti covidu-19 prý podle Sebastiana Kurze nejsou v Evropské unii rozdělovány spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli.

Maďarsko dnes oznámilo 9011 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za poslední den. Podle serveru Hungary Today je to dosud nejvyšší denní přírůstek v zemi od vypuknutí pandemie. Dalších 130 lidí s covidem-19 za posledních 24 hodin zemřelo, uvedl vládní web koronavirus.gov.hu.

Měsíc po otevření základních škol v Sasku se v pondělí do tříd vrátí i žáci dalších stupňů. Pro zhruba 240 000 školáků tak opět po třech měsících nucené uzavírky kvůli koronaviru začne prezenční výuka. O návrat k normálu ale rozhodně nejde, děti se budou učit v rozdělených skupinách, a pokud nebude možné dodržet vzájemný odstup 1,5 metru, budou ty starší muset mít roušky i v lavicích. Vstup do školy navíc bude možný jen s negativním testem, to se nebude týkat jen žáků nižších tříd.

Bulharsko se dnes přidalo k zemím, které zastavily očkování proti nemoci covid-19 vakcínou AstraZeneca kvůli zprávám o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika naočkovaných osob.

O zastavení vakcinace preparátem britsko-švédské firmy AstraZeneca informovala bulharská vláda v prohlášení. Uvedla mimo jiné, že toto rozhodnutí bude platit do doby, než Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nepošle písemné ujištění vylučující veškeré pochyby o bezpečnosti této vakcíny.