Oxfordská vakcína v testování zabírá i na seniory

Do druhé fáze testování vakcíny vyvíjené vědci z Oxfordské univerzity a firmou AstraZeneca se podle odborného časopisu Lancet zapojilo 560 dospělých dobrovolníků, výsledky jsou podle vědců „povzbudivé“. Vakcínu ale ještě stále čeká třetí, finální a nejdůležitější fáze testování. Výsledky z této fáze se očekávají v nadcházejících týdnech, uvádí britská BBC.

Dobré výsledky ze třetí fáze testování už hlásí tři vakcíny, Pfizer-BioNTech, Sputnik a Moderna. Zatímco americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta, americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že úspěšnost jejich vakcíny dokonce dosahuje 95 procent.

Právě účinnost vakcíny bez ohledu na věk vakcinované osoby je podle odborníků možná největší výzvou ve vývoji vakcíny proti covidu-19. Slabší imunitní systém starších lidí totiž může způsobit, že vakcína nezafunguje stejně efektivně jako u mladších lidí. Výsledky studie Oxfordské univerzity, recenzované v časopise Lancet, ale naznačují, že vědci tento problém úspěšně překonali. Zveřejněná studie ukazuje, že starší dospělí ve věku 56–69 let a nad 70 let měli podobnou imunitní odpověď jako mladší osoby ve věku 18–55 let.

„Byli jsme potěšeni, že naše vakcína byla nejen dobře snášena u starších dospělých, ale také stimulovala podobné imunitní reakce jako u mladších dobrovolníků,“ cituje BBC doktorku Maheshi Ramasamyovou z výzkumného týmu Oxford Vaccine Group „Dalším krokem bude zjistit, zda se toto promítne i do ochrany před samotnou nemocí,“ dodala Ramasamyová. Dva týdny po druhé dávce mělo podle studie více než 99 % účastníků neutralizační protilátkové odpovědi, a to bez ohledu na věk.

Podle Ramasamyové jsou reakce protilátek a takzvaných T-lymfocitů (nebo také T-buněk), tedy bílých krvinek, které potírají například nádorové nebo virem napadené buňky, povzbudivé. „Doufáme, že to znamená, že naše vakcína pomůže chránit některé z nejzranitelnějších lidí ve společnosti, ale než si budeme jisti, bude zapotřebí dalšího výzkumu,“ upozorňuje Ramasamyová.

V souvislosti s vakcínou nazvanou ChAdOx1 nCov-2019 nebyly podle vědců zaznamenány žádné vážné bezpečnostní problémy. Dobrovolníci účastnící se studie byli rozděleni do skupin a byla jim podána jedna nebo dvě dávky vakcíny nebo neúčinná látka. Reakce jejich imunitního systému byla vyhodnocována v den, kdy dávku dostali, a následně jeden, dva a čtyři týdny po obou dávkách.

Oxfordská vakcína je vyrobena z oslabené verze viru běžného nachlazení (známého jako adenovirus), kterým trpí šimpanzi, byla ale upravena tak, aby se nemohla u lidí nadále rozvíjet. Práce na vakcíně byly zahájeny v lednu a látka byla vyvinuta za necelé tři měsíce, přičemž první pokusy na lidech zahájili vědci v dubnu na půdě Oxfordské univerzity. Třetí fáze testů, která začala na konci srpna, zkoumá, jak odolní jsou očkovaní jedinci proti covidu-19. Podle šéfa výzkumu Andrewa Pollarda ale ještě není možné s jistotou říct, že vakcína nemoc zastaví, píše agentura Reuters.

O vakcínu, kterou vyvíjí Oxfordská univerzita a společnost AstraZeneca, je ve světě největší zájem, podle magazínu The Economist registrovala společnost k 12. listopadu 2020 objednávky z celého světa na více než 2,4 miliardy očkovacích dávek. Jen Velká Británie si pak objednala celkem 100 milionů vakcín od AstraZeneca.

Česká vláda má zájem o nákup čtyř milionů dávek vakcíny od firmy Pfizer, už dříve schválila nákup dalších tří milionů právě od společnosti AstraZeneca. Vakcíny těchto dvou firem jsou nejblíže použití, uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Je možné, že první vakcíny by do České republiky mohly dokonce dorazit před koncem roku, já bych spíš řekl leden či únor, abychom nebyli přehnaně optimističtí,“ řekl v OVM Blatný.