Článek
Výsledky výzkumu se nevztahují na pacienty, kteří již v předchozí době trpěli závažnými srdečními onemocněními, infarkty nebo mrtvicemi.
Studie zahrnovala 19 114 účastníků, z nichž většina byla starší 70 let. Společně ho prováděly po dobu pěti let Univerzita Monash v Austrálii a Bermanovo centrum výsledků a klinického výzkumu v USA.
Výzkumníci, kteří pacienty po dobu aplikace malých dávek aspirinu sledovali, věří, že každodenní užívání tohoto léku z něj prospěšný efekt pro zdraví člověka redukovalo.
„I přestože aspirin existuje již přes více jak 100 let, nebyli jsme si vlastně jistí tím, zdali starším lidem v dobrém zdravotním stavu pomáhá udržovat tento stav preventivně déle,” řekl k výzkumu profesor John McNeil z australské Univerzity Monash.
Autoři studie zjistili, že aplikace prášku na každodenní bázi riziko onemocnění ischemickou srdeční chorobou, infarkty o menší intenzitě nebo mrtvice opravdu nesnižuje. Naopak prokázali zvýšené riziko závažných krvácení, čímž potvrdili předchozí poznatky a zjištění.
„Znamená to, že miliony zdravých starých lidí po celém světě berou aspirin zbytečně, jelikož pro ně nemá žádný efekt, tedy kromě toho rizika krvácení,” dodal profesor McNeil.
Výsledky výzkumu Snižování zdravotních rizik u starších lidí vlivem aspirinu (ASPREE) otiskl třikrát po sobě uznávaný odborný týdeník New England Journal of Medicine.
Průběh zkoumání byl takový, že polovina jeho účastníků dostala 100 miligramů aspirinu na každý den, kdežto druhá dostala placebo. Nikdo samozřejmě nevěděl, zdali užívá lék, nebo placebo.
Z porovnání vyšlo najevo, že výskyt infarktů, mrtvice, demence a jiných onemocnění u obou skupin je obdobná. U aspirinu byl však počet případů vnitřního krvácení o dvě stě uživatelů vyšší než u placeba.
Výzkum navíc zaznamenal nepatrně vyšší riziko úmrtnosti u uživatelů léku, to ale podle vědců může být připisováno i náhodě a pro potvrzení vlivu aspirinu by to vyžadovalo další šetření.
