Článek
Je to jeden z největších národů na planetě, který nemá svůj stát. Teď je na útěku. Barmští Rohingové po statisících prchají před čistkami vládních vojsk. A ke zklamání velké části světa vojáci vypalují vesnice se souhlasem ženy, která donedávna platila za jednu z největších morálních autorit současnosti – bývalé disidentky Su Ťij.
Nositelka Nobelovy ceny míru projevila během svého života mnohokrát statečnost. Zdá se ale, že v případě tažení proti Rohingům dala přednost mocenskému paktu se svými bývalými vězniteli.
Havel a Su Ťij – z vězení do čela země
Su Ťij ve svém životě opsala podobný oblouk jako první český polistopadový prezident a přímo z disentu putovala do čela země. S Václavem Havlem ji spojuje ještě jedna okolnost – oba prožili dětství ve sféře společenské elity.
Su Ťij měla politiku doslova v krvi. Její otec byl hrdinou barmského boje za nezávislost, podlehl ale atentátu, když byly dceři pouhé dva roky.
Su Ťij dlouho sledovala barmskou politiku zdálky. Žila v Indii a Británii, studovala v Oxfordu, vdala se za Angličana. Do centra barmského veřejného života i do světového povědomí se dostala zčásti náhodou. Do rodné vlasti se vrátila v roce 1988, původně s úmyslem postarat se o nemocnou matku. Právě v té době ale zemí otřásaly protesty proti diktatuře armády. Su Ťij se stala hlasem vzdoru, který ovšem generálové nemilosrdně potlačili. Samotná disidentka se ocitla v domácím vězení, kde také strávila většinu svého života v následujících dvaceti letech. Zůstala odříznuta od svých dvou synů. Když jí úřady nabídly, aby opustila domácí žalář a navštívila svého manžela, který umíral na rakovinu v Británii, odmítla odjet z obavy, že už by se zpátky do Barmy nemohla vrátit.
Případ barmských Rohingů
Cizinci ve vlastní zemi
Léta domácího i zahraničního tlaku nakonec přiměla barmskou vojenskou vládu k ústupkům. V roce 2015 se konaly, poprvé po čtvrt století, víceméně svobodné volby. Su Ťij přesvědčivě zvítězila. V čele vlády oficiálně stanout nemůže kvůli ustanovení, které generálové zapracovali do ústavy speciálně kvůli ní: Prezidentem se nesmí stát nikdo, kdo má v rodině cizí státní příslušníky (oba synové Su Ťij mají britské pasy). Formálně proto zastává roli „poradkyně“, neoficiálně je ale považována za hlavu barmského státu.
Obraz triumfu, který měl korunovat desetiletí boje za demokracii a lidská práva, ale získal trhlinu hned v prvních dnech po volbách. Spolu s vládou Su Ťij převzala i letitý a vyostřený konflikt mezi centrální mocí a Rohingy.
Těch donedávna žilo v příhraničních oblastech Barmy přes milion. Přesto jim úřady upíraly občanství a označovaly je za nelegální přivandrovalce ze sousedního Bangladéše. Minorita byla častým terčem represí a vzešla z ní odbojová organizace ARSA. Její pozadí je nejasné, podle některých informací sídlí její vedení v Saúdské Arábii. Samotní povstalci ale tvrdí, že na ně nemá vliv žádná zahraniční vláda, a přestože bojují za převážně muslimskou menšinu, hlásí se ke světským ideálům a nemají kontakty na žádnou teroristickou organizaci typu Al-Káidy nebo Islámského státu.
Okamžikem zlomu se stal 25. srpen, kdy ozbrojenci z ARSA v koordinované akci napadli údajně až 30 policejních stanic a nechali za sebou, podle státních médií, 12 mrtvých. Barmská vláda na úder odpověděla s nemenší tvrdostí.
Tzv. „protiteroristická operace“ spočívá z velké části ve vypalování celých vesnic. Oblast bojů je sice uzavřená pro zahraniční novináře, likvidaci vesnic ale potvrdil i štáb BBC, kterému se jako jednomu z mála podařilo do centra násilností proniknout. Uprchlíci mluví nejen o vyhánění, ale i popravách. Počet obětí trestného tažení se odhaduje na jeden tisíc, hranice už překročilo na 400 tisíc Rohingů a další jsou na útěku v samotné Barmě. OSN mluví o učebnicovém příkladu etnických čistek. Celá řada osobností, včetně dalajlamy, volá k zodpovědnosti legendu boje za lidská práva – Su Ťij.
Ideály? Vítězí chladná logika moci
Málokteré mlčení ale bylo tak hlasité, jako to, které Su Ťij předváděla v posledních dnech.
Když už se Su Ťij k tažení barmské armády vyjádřila, držela se její oficiální linie: Jedná se o protiteroristickou operaci, do světových médií prý proniká obrovské množství dezinformací. Su Ťij také zrušila slíbenou účast na zasedání Valného shromáždění OSN, kde by se stala nepochybně terčem kritiky.
Experti poukazují na to, že Su Ťij zřejmě nemá na dění v provinciích postižených násilím téměř žádný vliv. Navíc se pohybuje na politicky tenkém ledě. Země sice prošla částečnou demokratizací, bývalá disidentka se ale dál musí dělit o moc se svými bývalými protivníky z řad barmské generality. Armáda stále zůstává nejmocnější barmskou institucí.
Protest proti postupu armády by proti ní mohl postavit nejen vojáky, ale i část obyvatelstva. Buddhističtí nacionalisté by v takovém případě mohli podpořit případný armádní zákrok proti současné vládě.
Opatrnická slova Su Ťij lze pochopit v kontextu obav z toho, aby křehké plody demokratizace nevzaly za své v důsledku taktického přehmatu. Jisté ale je, že ji její dřívější odvaha hájit lidská práva v případě muslimské menšiny překvapivě snadno opustila.
