Armáda zajala vrcholné představitele země. Krize v Mali se prohlubuje

Zadržení prezident Bah Ndaw a předseda přechodné vlády Moctar Ouane strávili noc v držení armády, která je v pondělí převezla do vojenského tábora Kati, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký armádě. Vojáci zadrželi i ministra obrany Souleymana Doucore. Další podrobnosti nejsou známy. Zákrok proti civilní vládě prohloubil již tak vážnou krizi, v níž se Mali nachází od srpna, kdy armáda svrhla někdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu.

K sesazení vrcholných politiků se dnes přihlásil velitel junty a dosavadní viceprezident země Assimi Goita, který vedl už srpnový puč na prezidenta Keitu. Prozatímního prezidenta a premiéra zbavil Goita funkce, protože se s ním neporadili o jmenování nové vlády, čímž podle něj porušili podmínky přechodného období. Obvinil je také ze sabotáže při předávání moci.

Stalo se tak poté, co vláda premiéra Ouaneho před necelými dvěma týdny podala demisi. Vojáci jej však ihned pověřili sestavením nového kabinetu. Znovu ustanovený premiér oznámil nové složení vlády včera, přičemž o funkce přišli dosavadní ministr vnitra Modibo Kone a ministr obrany Sadio Camara a nahradili je jiní příslušníci ozbrojených sil, kteří však neměli tak blízko k vládnoucí armádní klice, píše AFP.

Goita dnes nicméně uvedl, že volby, plánované na příští rok, budou. V prohlášení, které v televizi přečetl uniformovaný spolupracovník plukovníka, Goita ujistil, že „proces přechodu bude normálně pokračovat“ a jejich výsledek bude respektovat.

Možný zásah tamní armády komentuje i politoložka Susan Wingová z americké univerzity v Haverfordu. „Armáda a politici bojovali o moc a zdá se, že armáda nebyla ochotná se vzdát aspoň dvou klíčových postav, které zastávaly pozice na ministerstvu obrany a ministerstvu bezpečnosti a civilní ochrany,“ uvedla pro Al-Džazíru. „Je opravdu možné, že se armáda cítila ohrožena politiky, kteří třeba měli v úmyslu podniknout reálně kroky vpřed ve skutečném předání moci a volbách v příštím roce,“ dodává.

Po okamžitém propuštění vrchních představitelů země volají představitelé Mise OSN v Mali. Zadržení politiků odsoudily ve společném prohlášení s OSN také Africká unie, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), Evropská unie a několik evropských států, informovala agentura Reuters.

Šéf Africké unie, konžský prezident Félix Tshisekedi Tshilombo, dnes požadoval „okamžité a bezpodmínečné propuštění“ přechodného vedení státu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vzkázal přes svůj Twitter, že budou přijaty sankce proti těm, kteří stojí v cestě transformaci v Mali.

„To, co se stalo, bylo závažné a seriózní a my jsme připraveni zvážit nezbytná opatření,“ uvedl například prezident Rady EU Charles Michel pro novináře. Jednání armády odsoudilo i české ministerstvo zahraničí.

Mezinárodní organizace se navíc dopředu vymezily proti možnosti, že by zadržení představitelé malijské civilní vlády pod nátlakem armády odstoupili. „Mezinárodní komunita dopředu odmítá jakékoli kroky prosazené cestou nátlaku, včetně odstoupení z donucení,“ uvedly v prohlášení. Dnes se do malijského hlavního města vydá delegace organizace ECOWAS, která se pokusí situaci vyřešit, upřesnila rovněž mezinárodní komunita.

Mali se od roku 2012 potýká s činností islámských radikálních skupin především na severu země. Postupně se dostávají i do střední části a rozšiřují svůj boj do sousedních zemí: Burkiny Faso a Nigeru. V zemi od roku 2014 působí rozsáhlá francouzská mise Barkhane, zaměřená na boj s džihádisty. V rámci tamní mírové mise OSN (MINUSMA) v ní působí také čtyři čeští důstojníci a na místní výcvikové misi EUTM se podílí asi osm desítek českých vojáků. Navzdory činnosti jednotek OSN a francouzské a africké mise nicméně radikálové zabili již tisíce lidí. Stovky tisíc dalších musely kvůli bojům opustit domovy.

Ve vojenském táboře, kde jsou vrcholní politici drženi, byl v loňském roce donucen rezignovat i bývalý prezident Keita.