Armáda odmítla peníze za pomoc v soukromém Alzheimercentru

Už dva týdny vypomáhá 15 profesionálních vojáků v jihlavském Alzheimercentru zasaženém koronavirem. Zajišťují hlavně pomocné práce. A to za situace, kdy se sociálnímu zařízení nedostávalo vlastního personálu a nepodařilo se mu sehnat dostatek dobrovolníků.

V pátek má tato mise, které se účastní příslušníci 42. mechanizovaného praporu z Tábora a 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce, skončit.

Pro soukromé zařízení, které spadá do sítě vlastněné olomouckým miliardářem Pavlem Hubáčkem pracuje vojsko až doposud zdarma (za armádní peníze), v Jihlavě si zajišťuje i nocleh. Alzheimercentrum vojákům poskytuje „jen“ stravu a ochranné pomůcky.

Poté, co na tuto skutečnost v minulých dnech upozornila redakce Seznam Zpráv, vyjádřila privátní firma ochotu i další náklady uhradit.

Jak sdělila mluvčí celorepublikové sítě Alzheimercentrum Martina Svobodová, nabídli vojsku, že jim zaplatí ubytování. Podle jejího vyjádření by tak měly být „všechny náklady“ spojené s pobytem vojáků vyrovnány. O samotné práci příslušníků armády se mluvčí nezmínila.

Překvapivé je, že Armáda ČR tuto nabídku nepřijala a peníze si vzít nechce. Mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková to vysvětluje tím, že vojsko nehodlá měnit uzavřené smlouvy.

„Potvrzujeme, že Alzheimercentrum v Jihlavě vyjádřilo ochotu uhradit náklady na ubytování vojáků. Armáda má s centrem uzavřenou smlouvu týkající se stravování a ochranných pomůcek. Dále má uzavřenou smlouvu s místním ubytovacím zařízením ohledně pobytu vojáků. Z právního hlediska je nutné dodržovat pravidla obou těchto smluv. Vzhledem k této skutečnosti se armáda rozhodla, že nabídku úhrady ubytování ze strany Alzheimercentra nepřijme,“ sdělila mluvčí Dvořáková.

Pro úhradu nákladů se už předtím vyslovil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), někdejší hejtman Kraje Vysočina, který výpomoc vojáků zprostředkoval.

Původně prý vůbec netušil, komu Alzheimercentrum patří, ale i podle jeho názoru by armáda pro soukromé podnikatele pracovat zdarma neměla, když nahrazuje jejich vlastní personál. „Oni mi potom z té firmy sami volali, že jsou připraveni všechny náklady uhradit. A já jsem to tím pádem považoval za vyřešené,“ říká nyní Vystrčil.

Do Vystrčila se kvůli jeho zprostředkovatelské roli pustil i poslanec za ANO a bývalý voják Pavel Růžička. „Pokud by takovou akci domluvil někdo z hnutí ANO, bude se jednat o hlavní bod programu výboru pro obranu, kde ODS bude hodiny vykládat o zneužití Armády ČR. Jsem zvědav, když to domluvil Vystrčil z ODS, jak ODS zdůvodní, že zneužívají armádu ve prospěch soukromého subjektu,“ prohlásil poslanec.

Využívání armády jako levné pracovní síly, pro kterou si lze kdykoliv „sáhnout“, se nelíbí bývalému náčelníkovi generálního štábu Jiřímu Šedivému.

„Naše armáda nemůže dělat děvečku pro všechno, má úplně jinou roli. Samozřejmě existují výjimečné situace, kdy je republika na kolenou a vojáci se musí zapojit i do nějakých podobných operací. Ale to není tento případ, vždyť už ani není nouzový stav. To se za chvíli může ozvat kdokoliv další, kdo si neví rady se svým podnikáním,“ říká Šedivý.

Chápe, že je pro armádu složité řešit vztahy obchodního rázu, ale v obecné rovině je přesvědčen, že by soukromník měl státu za tuto výpomoc uhradit vždy veškeré náklady. „A to včetně práce vojáků,“ nepovažuje Šedivý zvolený postup za systémově správné řešení, byť chápe, za jakých okolností armáda na výpomoc kývla.

Podle jeho názoru dost dobře nemohla pomoc odmítnout, protože v březnu byla kritizována za to, že nevyslyšela (údajně z kapacitních důvodů) volání o pomoc krajského sociálního zařízení v Břevnici na Havlíčkobrodsku.

O možné výpomoci vojáků v sociálních zařízeních rozhodla v polovině dubna vláda. Od té doby už bylo vojsko nasazeno do tří privátních zařízení hromadně zasažených covid-19: do LDN v Mariánských Lázních, do Alzheimercentra v Ostravě a naposledy do sesterského zařízení v Jihlavě. Obě Alzheimercentra patří zmíněnému podnikateli Pavlu Hubáčkovi a jeho skupině Unicapital.

Redakci se ohlásila i žena, která byla připravena do Jihlavy nastoupit jako dobrovolnice, než byli povoláni vojáci.

Ta vidí hlavní problém v tom, že se nenašlo dost lidí, kteří by lidem s Alzheimerovou chorobou i tamnímu personálu bylo ochotno v nelehké situaci pomoci.

„Po několika dnech, když se na sociálních sítích neustále objevovaly výzvy o pomoc centru, jsem se přihlásila. Hned ten den mi volali, abychom probrali co a jak. Za dva dny - tedy téměř za týden poté, co u nich průšvih propuknul - mi volali, že nastoupí armáda a moc děkovali… Píši vám hlavně proto, že nechápu, kde se ztratilo lidství v nás, že nikoho nenapadlo pátrat, kdo těm lidem, kteří tam zbyli, pomůže. Sledovala jsem to a vzpomněla jsem si na klienty domovů ve Španělsku, které nechávali bez pomoci umřít,“ uvedla ve svém dopise dobrovolnice Marcela S.

I ona souhlasí s tím, že by majitel Alzheimercentra měl armádě „vše zaplatit“, ale lidé by si měli podle ní také více uvědomovat všechny okolnosti, které nasazení vojska předcházely. Třeba i to, že poskytnout pomoc privátnímu sociálnímu zařízení odmítl i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.