Argentinci brečí jako holky, smějí se Chorvati. Slepou víru v Messiho podkopala gólmanova frajeřinka

Zatřásli sestavou, vypadli z ní Lucas Biglia (AC Milán), Angel di María (PSG) a Marcos Rojo (Manchester United). A dopadlo to ještě hůř než proti Islandu.

Bodík uhraný proti ostrovnímu týmu drží ještě poslední zbytky argentinských postupových nadějí. Protože prohra 0:3 s Chorvatskem je nejtěžším argentinským debaklem v základních skupinách od výsledku 1:6, který jí na MS 1958 uštědřil tým Československa - více zde.

Ve skupině D už má se 6 body jistý postup Chorvatsko, které prolomilo smůlu, které dosud na MS mělo na jihoamerické soupeře. A po čtyřech porážkách přišlo vítězství století.

Dnes se hraje zápas Island (1 bod)-Nigérie (0 bodů). Ať už duel dopadne jakýmkoli výsledkem, Argentině ještě nějakou šanci nechá, byť nejvíc by jí dnes asi vyhovovala remíza.

Při rovnosti bodů rozhoduje celkový rozdíl skóre, případně počet nastřílených gólů, až pak se případně hledí na vzájemné zápasy. Jisté je, že v poslední „rundě“ musí Argentina vysoko porazit Nigérii. A doufat, že jí ostatní výsledky budou hrát do karet.

Naposledy se ze základní skupiny nevyhrabali Argentinci v roce 2002, na šampionátu, který pořádaly Japonsko s Koreou. Tehdy vše začalo optimističtěji, výhrou 1:0 s Nigérií, následovala prohra 0:1 s Anglií a remíza 1:1 se Švédskem. Na postup dál to tehdy týmu s Gabrielem Batistutou, Javierem Zanettim, Diegem Simeonem, Hernánem Crespem nebo Juanem Sebastiánem Verónem nestačilo.

Pro Argentinu šlo tehdy o ránu o to těžší, že následovala v období po státním bankrotu, kdy obyvatelstvo přišlo o své úspory.

To, co se na Argentinu řítí teď, je dost možná poznání, že časy, kdy jeden fotbalový bůh (Diego Maradona) dokázal světový šampionát (1986) vyhrát prakticky sám, jsou opravdu dávno pryč.

A že sebelepší seznam jmen kolem Lionela Messiho, jaký tvoří Kun Agüero, Paulo Dybala či Gonzalo Higuaín, při nesourodosti a neuspořádanosti herního projevu k titulu nepovede.

Před čtyřmi lety se Argentinci dostali na šampionátu v Brazílii až do finále, když jejich organizace hry také nevykazovala nijak mimořádné parametry, hodně tehdy pomáhala skvělá individuální forma Di Maríi.

Letos jako už by Argentinci neměli vůbec co nabídnout. A hlavně se nemůžou opřít o jistotu v zadních řadách. Vedle Messiho neproměněné penalty proti Islandu je totiž druhým klíčovým bodem jejich dosavadního problému situace, kdy gólman Willy Caballero „nalil“ Chorvatům na jejich první gól.

V září mu bude 37 let. A přesto udělal věc, za kterou by trenér vykrákal za uši i frajírka z mladších žáků. Z časů Caballerova působení v Manchesteru City všichni, tedy patrně kromě něj samotného, vědí, že jestli má s něčím problémy, pak je to hra nohama.

A on si v duelu mistrovství světa troufne přehrát dobíhajícího protihráče tak, že míč „dloubne“ obloučkem přes něj. Tahle frajeřina, samozřejmě nepovedená, umožnila v 53. minutě Ante Rebičovi skórovat. A zápas rozhodnout. Další trefy s podpisy Modriče a Rakitiče už do argentinského utrpení vrazily jen další hřeby.

„Brečeli jak malé holky,“ glosoval argentinské rozpoložení s jistým despektem obránce Šime Vrsaljko.

„Emocionálně nás zlomilo, že nemůžeme zlomit průběh událostí. Vždycky se snažím najít pro své hráče co nejlepší pozice na hřišti. Dnes se mi to nepodařilo tak, aby z toho mohli Argentina a Lionel Messi profitovat,“ hlesl zdrcený Jorge Sampaoli, trenér poražené Argentiny.