Článek
„Dokázali jsme to. Je to zákon!“ stálo na transparentu vlajícím nad hlavami Argentinců, kteří se vydali oslavit do ulic Buenos Aires nový zákon legalizující potraty. Legislativa ve středu prošla senátem v poměru osmatřiceti hlasů pro a devětadvaceti proti, jeden senátor nebyl přítomen.
Do nynějška byl v Argentině povolen potrat jen v případě, že šlo o znásilnění nebo pokud byla v rámci těhotenství žena v ohrožení života. V zemi je velmi vlivnou institucí katolická církev, která dlouhodobě lobbovala proti povolení potratů a vyzvala senát k zamítnutí zákona.
Naopak prezident Alberto Fernández řekl, že je potratový zákon důležitý a týká se veřejného zdraví. V zemi totiž každoročně v nemocnicích končí až 38 tisíc žen kvůli nelegálním neprofesionálním potratům, kolem tří tisíc z nich umírá.
El aborto seguro, legal y gratuito es ley.
— Alberto Fernández (@alferdez) December 30, 2020
A ello me comprometí que fuera en los días de campaña electoral.
Hoy somos una sociedad mejor que amplía derechos a las mujeres y garantiza la salud pública.
Recuperar el valor de la palabra empeñada. Compromiso de la política. pic.twitter.com/cZRy179Zrj
„Ode dneška jsme lepší společností, která se rozšiřuje o ženská práva a zajišťuje veřejné zdraví,“ tweetl prezident, který o sobě mluví jako o katolíkovi, ale „vládnout chce všem“.
Přijetí zákona předcházela emotivní debata. Celý jihoamerický region je vůči potratům velmi rigidní. V Brazílii platí stejná pravidla, jaká byla do nynějška v Argentině, tedy že potrat je zakázaný s výjimkou znásilnění nebo ohrožení života. Například v Salvadoru, Nikaragui nebo Dominikánské republice je potrat zcela ilegální v každém případě.
V Argentině o zmiňovaném zákonu debatovali dlouhá léta. Už v roce 2005 odstartovala kampaň za legální, bezpečné a bezplatné potraty v zemi, jako symbol si vybrala zelený šátek. Právě zelená zbarvovala ulice Buenos Aires ve středu v ranních hodinách, kdy senát oznámil přijetí zákona.
Veřejnou diskusi rozvířil v minulém roce příběh jedenáctileté dívky. Ta byla znásilněna babiččiným partnerem a otěhotněla. Přestože žádala o potrat, schválení se protáhlo o několik týdnů a lékaři poté odmítli dívce potrat vykonat, a to kvůli osobním přesvědčením.
Místo toho jí jeden z nich provedl císařský řez ve 23. týdnu těhotenství, a to proto, aby údajně „zachránil oba životy“. Lidskoprávní organizace to tehdy označily za týrání jedenáctileté dívky.
I konečné rozhodnutí argentinského senátu bedlivě sledovaly obě skupiny – tedy ti, kteří zákon podporovali, i ti, kteří ho odsuzovali. Slavili ale jen první zmiňovaní. Hlasování bylo do poslední chvíle napínavé a těsné, nakonec se ale čtyři nerozhodnutí senátoři přiklonili k podpoře zákona.
„Jsem dojatá. Nejde popsat slovy, co cítím, bojovali jsme tak dlouho,“ komentovala pro britský The Guardian přítomná pětadvacetiletá Melany Marcatiová.
„Argentina vyslala jasnou zprávu celému kontinentu, že dokážeme jít opačnou cestou, než je kriminalizace potratů a neprofesionální potraty, které jsou zdravotním rizikem pro miliony lidí,“ komentovala pro The Guardian přijetí zákona Mariela Belskiová z argentinské pobočky Amnesty International.