Arenberger: Variant koronaviru v Česku přibylo, britská má různé kombinace

Ve čtvrtek byl v Česku podán zatím nejvyšší denní počet dávek očkování proti covidu-19, vykázáno je zatím 72 843 dávek. Petr Arenberger doufá, že se počet přiblíží k 80 tisícům.

„Až 23,6 procent občanů má aplikovánu alespoň jednu dávku a 11,2 má očkování dokončeno komplet. Máme tedy dva miliony lidí, kterým alespoň jednou do kůže pronikla jehla s očkovací látkou. Jeden milion je plně naočkovaných,“ shrnul šéf zdravotnictví.

Tempo očkování si pochvaluje, podle něj je Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na čtvrtém místě, pokud jde o poměr dodaných a vyočkovaných dávek. Populace nad 80 let má aplikovánu alespoň jednu dávku v 73,3 procentech a dokončené očkování téměř v 55 procentech.

„Skupina 70 až 79 je na tom se 70 procenty jedné dávky také velmi dobře a 32 procent má dokončené očkování. Skupina 65 až 69, kterou jsme otevírali minulý týden, má alespoň jednu dávku naočkovánu v 45 procentech případů,“ dodal.

Ministr zároveň očekává, že se očkování v Česku bude nadále zrychlovat. V květnu podle něj přijde do České republiky 2,85 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. Od firmy Pfizer/BioNTech očekává dodávku 2,3 milionu dávek. Nově by také mělo být snazší ji rozvážet do menších očkovacích míst nebo ordinací lékařů, protože vakcínu bude výrobce dodávat po menších baleních. Dosud nejmenší bylo 957 dávek a rozdělení podle ministra neodpovídalo správné skladovací praxi.

Od firmy Moderna má přijít v květnu 354 000 dávek. V Praze musela tento týden některá očkovací centra aplikaci této látky pozastavit, důvodem byl nedostatek vakcíny. Vakcíny Janssen od firmy Johnson & Johnson má přijít 170 000 dávek a 28 000 plánuje dodat firma AstraZeneca.

Právě Janssen a AstraZeneca jsou určené zejména pro použití v ordinacích praktiků. U nich na očkování stále řada pacientů čeká. Podle Arenbergera je však třeba zkontrolovat, zda jde o skutečně čekající pacienty, nebo o lidi, kteří nyní nemohou být očkováni třeba z důvodů nemoci.

Ministr zároveň zmínil, že je Česko pod tlakem některých mutací. Nově byl podle ministra zjištěn případ cestujícího z Indie, který měl pozitivní test a zřejmě má indickou mutaci. Zda se jedná o případ, který v minulých dnech popsali pražští hygienici, ministr neřekl. V pátek zároveň Státní zdravotní ústav potvrdil tzv. indickou variantu ve vzorku z Hradce Králové, na tu hygienici upozornili už 16. dubna.

„Z Marseille se k nám dovezla také v jednom případě kombinace nigerijské a britské mutace a stejně tak v Ostravě máme ze Švýcarska dovezenu další lahůdku, to je kombinace britské a floridské mutace,“ sdělil ministr. Řekl, že je třeba varianty sledovat.

Jak ale tento týden Seznam Zprávy upozornily, například státem hlídanou karanténu pro cestující z rizikových zemí vláda odmítá. Chce jít cestou založenou na bázi důvěry.

V pondělí kabinet rozhodl, že na sebe cestující mají uvalit po příjezdu do České republiky sebekaranténu v různém rozsahu od pěti do 14 dní v závislosti na rizikovosti země, ze které se vrací.

„Konstatovalo se, že existuje několik faktorů, proč to nemá význam,“ vysvětloval ke státem organizované izolaci ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

U zemí, kde je střední riziko (Finsko, Island nebo například Portugalsko), musí cestovatelé nahlásit, že se vrací právě z těchto zemí, a k tomu mít při příletu maximálně jeden den starý antigenní test nebo maximálně tři dny starý PCR test.

Při cestě ze zemí s vysokým rizikem (například Slovensko, Řecko, Rakousko nebo Dánsko) se už počítá se sebekaranténou, a to do chvíle, než budou mít negativní PCR test dělaný v Česku. U zemí s extrémně vysokým rizikem (například Brazílie, Indii, Kolumbie, Tanzanie) je pak nutné jít na dva PCR testy po vstupu do České republiky – první má být do 24 hodin po příjezdu a druhý za deset až 14 dní od vstupu. Do druhého PCR testu mají být lidé v sebekaranténě.

Opatření přitom počítá s nutnými cestami například do místa bydliště nebo na nákup i během tohoto typu sebekarantény.