Arcibiskup utratil peníze z restitucí. Podívejte se, jakou koupil zříceninu

„Málem jsme padli na kolena, když jsme se šeptandou dozvěděli, že naše církev koupila barokní zámek,“ vypráví vysoce postavený pravoslavný duchovní otec Štefan. Jméno jsme kvůli jeho obavám o ztrátu zaměstnání změnili.

Podobná svědectví ale Seznam Zprávám poskytlo několik dalších kněží, včetně třetího nejvýše postaveného duchovního pravoslavné církve Izaiáše, biskupa šumperského, nebo vysokoškolského pedagoga na kanonické právo Eugena Freimanna.

Arcibiskup Michal, nejvyšší duchovní pravoslavné církve v Česku, občanským jménem Michal Dandár, koupil za církevní peníze v prosinci 2019 zámek Brnky u Zdib nedaleko Prahy. K zámku patří i pozemek o velikosti čtyři a půl tisíce metrů čtverečních. Cena: deset milionů korun.

Na pozemku a zastavěné ploše navíc visí zástavní právo za pohledávku ve výši 109 milionů korun, kterou drží společnost Silverdime Limited se sídlem ve Velké Británii. Zástava souvisí s úvěrem, který v 90. letech poskytla banka Moravia.

Neprůhledná operace s nákupem zdevastovaného zámku vyvolala u některých duchovních v pravoslavné církvi podezření, že se jedná o tunel. „Podle mě chtěl arcibiskup nebo někdo další vyprat peníze. Jinak mi to nedává žádný smysl,“ kroutí hlavou duchovní Štefan.

Arcibiskup Michal podle svých kritiků o podpisu kupní smlouvy předem nikoho neinformoval a neměl ani povolení nejvyšších orgánů církve - tedy metropolitní ani eparchiální rady.

Církevní právník Eugen Freimann sepsal na Dandára trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání zpronevěry a zneužití pravomoci úřední osoby. V textu píše, že „během let 2015 až 2019 neproběhla kontrola hospodaření řádně zvolenou revizní a kontrolní komisí, kterou arcibiskup jednostranně odvolal“.

Arcibiskup odmítá podat jakoukoliv zprávu o hospodaření církve. „Jednoznačně jde o porušení Základního dokumentu, tedy jakési církevní ústavy,“ řekl Seznam Zprávám Freimann specializující se na kanonické právo.

Arcibiskup Michal Dandár si za svým rozhodnutím stojí. „Já jsem to rozhodl. A hotovo. Oni nemají co schvalovat. Máme církevní předpisy, podle nichž na to právo mám,“ řekl po telefonu Seznam Zprávám.

Zničený zámek Brnky mu doporučil a koupi zprostředkoval Tomáš Jarolím, bývalý místopředseda strany Věci veřejné, teplický podnikatel a duchovní pravoslavné církve.

„Poradil mi, že by bylo dobré zámek koupit, opravit ho a zřídit v něm něco charitativního,“ vysvětluje arcibiskup Michal. O jaký druh charity by se mělo jednat, to prý ještě neví.

„Zámek? To nevím,“ podivuje se paní na zahradě novostavby ve vesnici Brnky. I chlapec s míčem v ruce kroutí hlavou.

Až muž v montérkách poradí. „Vy myslíte tu ruinu, kam chodí mladí pít?“ a ukazuje za silnici, kde rostou metrové kopřivy, husté křoví a vzrostlé stromy. „To už dávno není zámek. Spíš se bojíme, aby se tam někdo nezabil,“ obává se muž. A má čeho.

Střecha se propadla. Po oknech a dveřích zůstaly díry. Trámy ztrouchnivěly a podlahy se zhroutily. Obvodové zdivo decimují náletové dřeviny. Na zemi leží suť, plechovky od piva a láhve od alkoholu.

Někdejší slávu zámku připomínají už jen zbytky barokní kaple Panny Marie a prosvítající nástěnné malby.

„Obrovský problém je vlhkost, nestabilita obvodového zdiva a celá statika,“ vyjmenovává neduhy student stavební fakulty na ČVUT Michal Hoffman, který v roce 2017 vypracoval bakalářskou práci na téma Průzkum a návrh rekonstrukce zámku Brnky.

„Kdyby se do toho projektu někdo pustil, musely by se nejdřív stáhnout stěny, protože stavba, když nemá stropy, tak není zpevněná a rozestupuje se do stran.“

Na kolik by podle něj rekonstrukce vyšla? „V řádu stovek milionů,“ říká Michal Hoffman.

Zámek Brnky byl postavený v sedmnáctém století. Od roku 1958 ho úřady zařadily do seznamu chráněných kulturních památek. Přesto desetiletí chátrá. Po revoluci ho s dalšími hektary lukrativních pozemků získal v restituci Jan Caha.

Peníze na údržbu zámku neměl, a tak ruinu v roce 2007 převedl za jednu korunu na Spolek pro obnovu a provozování zámku Brnky.

„Byla to parta nadšenců, kteří chtěli dát zámeček trochu do kupy, a otec jim ho proto rád přenechal,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy jeho syn Jan Caha mladší.

Spolek tehdy zakládal advokát Josef Kadlec. „Část střechy se nám podařilo opravit, ale shánění peněz bylo čím dál těžší a těžší.“

On sám zhruba před čtyřmi lety proto nakonec ze spolku vycouval. „Pokud vím, od té doby se tam nic nedělo,“ shrnuje Kadlec.

Něco ale přece jen ano. Vyměnili se členové spolku. Před půldruhým rokem do něj vstoupil i výše zmíněný Tomáš Jarolím.

„Vím, že arcibiskup Michal hledal nějaký prostor, kde by mohl vyvíjet charitativní aktivity, a tak jsem mu zámeček nabídl k odprodeji. Uvažoval, že by tam mohla vzniknout vysoká škola nebo Alzheimercentrum pro seniory,“ přibližuje Jarolím.

S arcibiskupem si v polovině prosince 2019 plácli a ruinu, kterou kdysi spolek dostal za korunu, prodal za deset milionů korun.

Peníze se podle stanov rozdělili mezi členy spolku, tedy bývalého starostu Zdib za ČSSD Jana Tvrdého, předsedu spolku Vladimíra Černila a Tomáše Jarolíma.

Bývalému předsedovi spolku Josefovi Kadlecovi celá transakce nesedí. „To bych chtěl vidět toho blázna, který by tu děsnou ruinu koupil. Natož za takovou cenu,“ podivuje se a namítá: „Vždyť jenom rekonstrukce vyjde nejméně na 200 milionů, a to nemluvím o tom, že tam jsou komplikace s příjezdovými komunikacemi.“

Stejný údiv má i syn bývalého majitele Jan Caha. „Kdyby ten pozemek byl prázdný, tak tu cenu mít může, ale vždyť je na něm chráněná kulturní památka, která to paradoxně znehodnocuje. Navíc vlastním okolní pozemky a nikdo z církve mě ohledně příjezdové cesty dosud nekontaktoval.“

A další zádrhel. Na zámek Brnky je evidováno zástavní právo z devadesátých let ve výši 109 milionů korun ve prospěch britské společnosti Silverdime Limited se sídlem v Londýně. Kdo za firmou stojí, nelze dohledat.

Arcibiskup Michal v rozhovoru pro Seznam Zprávy nejprve tvrdil, že si věcného břemena prý ani nevšiml.

„Ano, je tam to břemeno, ale to jsme se dozvěděli už moc pozdě. Teď to řešíme soudně, aby se udělal ten výmaz,“ vysvětluje. Jak si ho nemohl nevšimnout, když částka 109 milionů figuruje jak ve výpisu z katastru nemovitostí, tak i v předešlých kupních smlouvách? O chvíli později mění arcibiskup názor. „Oni mi řekli, že to bude vymazáno. Já vám říkám, že běží výmaz. Tak se s tím spokojte,“ a více se o Brnkách nechce hlava pravoslavné církve bavit. Na pozdější žádosti o rozhovor už arcibiskup nereagoval a telefon si vypnul.

Podle vikáře Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie Izaiáše, biskupa šumperského, porušil arcibiskup minimálně církevní ústavu.

„Píše se v ní, že při prodeji a koupi církevního majetku musí mít povolení eparchiální rady. A to se nestalo. Jenže víte co, arcibiskup je takový ten typ, že když tu budeme sedět a já mu dám flašku, tak podepíše, co chcete,“ konstatuje duchovní, který s arcibiskupem vede v pravoslavné církvi léta spory.

Případ budeme dál sledovat.