„Archetypální padouch“ a mediální dinosaurus Rupert Murdoch slaví 90

„Murdochův recept na úspěch spočíval v tom, že skoupil skomírající noviny, racionalizoval je, propustil zaměstnance, vyhodil šéfredaktory a všechno změnil na drsnou senzacechtivou žurnalistiku,“ píše německý profesor kritického studia médií Dieter Prokop v knize Boj o média.

„Rupert Murdoch je v současnosti nejvýznamnější klasický mediální magnát. Jako člověk, který vybudoval globální mediální impérium a zároveň stále sleduje jasnou politickou agendu, to je v podstatě dinosaurus, poslední velká výjimka,“ popisuje jeho roli Jan Miessler z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Murdochova společnost News Corp má pod sebou například britské The Sun nebo The Times, americký The Wall Street Journal nebo New York Post, australský The Daily Telegraph, a konečně televizní kanály Sky News Australia a Fox News. Dříve mu patřil také celý 21st Century Fox.

Pro americkou, britskou i australskou společnost je Murdoch symbolem mediální síly. Celá jeho rodina je jednou z nejsledovanějších dynastií a nezřídka se jejich vazby připodobňují k shakespearovským dramatům.

Do mediálně-magnátské rodiny se ale Rupert Murdoch již narodil. Jeho otec vlastnil dva regionální tituly a rádiovou stanici v Adelaide. Do roku 1952, kdy ve svých jednadvaceti letech rodinné stříbro převzal do správy, studoval Rupert v britském Oxfordu filozofii, politologii a ekonomii. Údajně se na tamních kolejích proslavil pod přezdívkou „Rudý Rupert“. A to proto, že měl v pokoji vystavenu bustu Lenina.

Dvacátník Murdoch, který měl blízko ke komunistické straně, se však po smrti otce vrátil do Austrálie, převzal byznys a politiku ze svého života i podnikání nikdy zcela nevyčlenil. Jeho byznys v 50. a 60. letech zaznamenal velký úspěch, a to zejména proto, že pochopil to, na co přišel již v předešlém století jiný mediální magnát Joseph Pulitzer – tedy že bulvár prodává.

Jeho strategií se stalo skupování titulů, které finančně strádaly. Změnil je na bulvární média, kterým bleskově začal růst zisk. Postupnými kroky se na konci šedesátých let minulého století dostal z Austrálie na britský mediální trh. Koupil deník The Sun a udělal z něj dosud nejprodávanější bulvární britské noviny.

V dalších dvou dekádách pokračoval Murdoch stejným stylem i v Británii, tady se ale navíc těšil oblibě premiérky Margaret Thatcherové, později měl blízko i k Tonymu Blairovi, Davidu Cameronovi nebo Gordonu Brownovi.

V roce 1983 ale nastal pro Murdochovu dráhu jeden z nejzásadnějších momentů – vstup na televizní trh. Koupil britskou stanici SATV, kterou přejmenoval na Sky Television, a přikoupil další kanály: Sky One, Sky Movies nebo Sky News. O dva roky později už mířil za Atlantický oceán a koupil 20th Century-Fox od ropného magnáta Marvina Davise. Aby mohl Murdoch vytvořit americkou mediální síť, po které toužil, musel si počkat na americké občanství, které získal v roce 1986.

Tak se pod Murdochova křídla dostala Fox Television, kde se absolutním hitem stal seriál Simpsonovi a také tzv. reality TV – tedy pořady, ve kterých vystupují reální lidé, ovšem často v životně mezních situacích. To už byl jen krůček ke stanici Fox News, která se společně s výkonným vedením Rogera Ailese stala fenoménem amerického zpravodajství.

„U nás je podobným typem mediálního podnikatele vlastník TV Barrandov Jaromír Soukup, kterému se ale zatím politický aktivismus a ekonomický úspěch tak dobře skloubit nepodařilo,“ snaží se Jan Miessler připodobnit Murdochovu roli českému prostředí.

„Murdoch se zřejmě nejvíce zapsal do dějin skandálem svého britského bulvárního nedělníku News of the World, který podplácel policisty a odposlouchával telefony celebrit a obětí vražd,“ připomíná ale Miessler podle něj vůbec největší Murdochův „zářez“ do dějin médií.

Kauza okolo odposlechů se udála před deseti lety, pro tehdy osmdesátiletého Murdocha to vypadalo na konec mediální kariéry. „Nejpokornější den mé kariéry,“ přiznal sám po předvolání před vyšetřovatele v britském parlamentu. „Murdoch nakonec svého času nejčtenější britský list s více než stopadesátiletou historií zavřel a nahradil nedělním vydáním bulvárního deníku The Sun, který rovněž vlastní,“ dodává mediální teoretik.

Přestože se Rupertova matka dožila 103 let, již dlouhá léta se debatuje o tom, kdo z rodiny převezme mediální impérium. Původně se hovořilo o třech hlavních kandidátech – dětech Lachlanovi, Elisabeth a Jamesovi. Všichni působili ve vysokých pozicích Murdochových médií.

James je ale, zdá se, ze hry, loni v červenci totiž po dlouhodobých neshodách rezignoval z představenstva News Corp. Podle komentátorů se pravděpodobným nástupcem stane nejstarší Lachlan. Část impéria by ale také mohly nárokovat dcery Grace a Chloe.

Otázkou však bude, jestli se jim podaří společnost přizpůsobit publiku 21. století. Přestože je například Fox News stále nejsledovanější americkou stanicí v době tzv. primetimu, celkové publikum klesá o desítky procent každý rok. Přesto jsou zprávy a sport stále oblasti, které se zatím nepodařilo pokrýt streamovacím platformám typu Netflix nebo HBOgo. I to se ale například Amazon snaží změnit právě ve sportovním vysílání.

Fox navíc žil v posledních čtyřech letech z Donalda Trumpa v Bílém domě. Ale i tato mince měla dvě strany, stanici se dařilo získávat publikum, ale naopak ztrácela inzerenty. Fox News navíc i publikum ztratila s novými ultrakonzervativními stanicemi jako One America News.

Rupert Murdoch ale ani v devadesáti letech nepolevuje a podle jeho okolí je „fit jako nikdy“. V posledních letech se navíc objevuje i v americké popkultuře. Ne však v příliš lichotivém vyobrazení, například v seriálu Nejsilnější hlas, který vypráví o Rogeru Ailesovi a Fox News, nebo ve filmu na stejné téma Bombshell.

„Vyobrazení Murdocha jako archetypálního padoucha či zlého hrabivého kapitalisty má své opodstatnění, jeho aktivity totiž skutečně všechny tyto stereotypy naplňují,“ uzavírá Jan Miessler.