Článek
Archeopark je v provozu za zpřísněných epidemických pravidel, omezen je například počet návštěvníků. „O letošních prázdninách jsme se rozhodli oživit areál a každou sobotu představit návštěvníkům nějaké řemeslo, povídání o pravěké technologii. Dnes je to o pravěké keramice, ale nejen o ní,“ řekla Iva Dohnálková z archeoparku.
Návštěvníkům předvedla výrobu ručně tvarované keramiky prvních zemědělců z období neolitu. „Výroba byla v této době zřejmě neprofesionalizovaná a určitě bez hrnčířského kruhu. Lze používat techniku nalepování pásků či válečků na sebe nebo tažení nádoby z většího kusu hlíny. Návštěvníci mohli vidět, jak se tvaruje kuchyňská nádoba bombovitého tvaru,“ řekla Dohnálková.
Experimentální archeologové v areálu dnes předvedli v praxi také technologii výroby vrtaných broušených kamenných nástrojů. Jejich poznatky získané při experimentech v době pandemie koronaviru přibližuje od poloviny května, kdy archeopark po více než půl roce otevřel, výstava Příběh kamene v neolitu a eneolitu. Výstava představuje rozsáhlý experiment výroby kamenných nástrojů v mladší a pozdní době kamenné. V době pandemie se tým pracovníků Archeoparku Všestary věnoval pokusům s otloukáním, broušením, vrtáním a řezáním kamene.
„Dlouho jsme přemýšleli, jakým způsobem tehdy dokázali otvor v kameni vyvrtat. Hledali jsme techniku ztracenou v čase. Nakonec se vybrala dutá kost, pod kterou se podsypával drcený křemen či pískovec. Tento způsob nám připadá nejpravděpodobnější. Provrtat kámen o síle pěti centimetrů nám tímto způsobem trvalo 20 až 40 hodin,“ řekl archeolog Martin Týfa.
Všestarští experimentální archeologové se snaží dokázat, že v neolitu a v eneolitu byli lidé schopni primitivními nástroji provrtat například žulu a vyrábět vrtané kamenné sekery.
Pod přístřeškem v areálu archeoparku Týfa předvedl návštěvníkům vrtání do kamene za pomocí kosti upevněné do primitivní dřevěené konstrukce. K roztáčení duté kosti v kameni, tedy k vrtání, používal kolem ní omotaný pásek kůže.
Další tematickou akcí bude ve Všestarech v sobotu 24. července na programu expedice Monoxylon hradeckých experimentálních archeologů. Námořní expedice Monoxylon si v letech 1995, 1998 a 2019 daly za cíl přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří.
Zřizovatelem archeoparku je kraj spolu s Univerzitou Hradec Králové. Ve venkovní části areálu je více než deset replik pravěkých objektů, včetně svatyně či neolitického domu.
