Článek
Známky osídlení tohoto místa pocházejí už od 12. století. ČTK to řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková. Místo výzkumu patří na takzvané Římské náměstí, což je neoficiální název rozšířené části Františkánské ulice, která vytváří uzavřené náměstíčko.
„V těchto místech lidé sídlili od 12. století, při každém průzkumu v historickém centru Brna obvykle nějaké pozůstatky staršího osídlení najdeme. Tady jsme postupovali od nejmladších pozůstatků, domu z 19. století, který byl ve 20. století zbourán, přes archeologické situace z 15. století až po vrstvu z druhé poloviny 12. století nebo přelom 12. a 13. století,“ uvedla Sedláčková.
Nalezenými pozůstatky osídlení z konce 12. století byly odpadní vrstvy, potom následovaly nadzemní stavby. Ve dvou případech archeologové ve vrstvách rozeznali dům s kamennou pecí.
Další zajímavostí je nalezená vápenná jáma ze 13. století. „Je velkých rozměrů, to znamená, že vápno nejspíš potřebovali pro nějakou velkou stavbu v okolí. Našli jsme také potravinovou pec z 15. století, tedy část jejího topeniště,“ dodala Sedláčková.
Konkrétních předmětů archeologové v nejstarších vrstvách příliš nenacházejí. „Středověk bylo období recyklace. Když se nějaký železný předmět rozbil, odnesli jej ke kováři, aby ho spravil nebo využil jako surovinu pro další výrobu. Nacházíme obvykle hřebíky nebo mince, které mohly vypadnout z kapes. Jinak jde o pozůstatky, které už neměly další využití, například odpad z výroby kostek,“ popsala nálezy archeoložka.
Zjištění o tom, jak centrum města ve 13. století vypadalo, jsou podle vedoucí výzkumu cenná. Podoba Brna z této doby není úplně přesně zmapována. „Každý výzkum přináší cenné informace, jak parcely vypadaly nebo zda byl na místě veřejný prostor. Část nálezů musíme ještě prozkoumat a popsat,“ dodala Sedláčková.
Další průzkum v historickém centru dělají archeologové na křižovatce ulic Veselá a Solniční, kde se vyměňují horkovody za parovody.
