Článek
S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách představuje další rituální monument, které se v pozdní době kamenné soustředily v okolí tehdy posvátné hory. Čeští vědci zároveň provádějí rozsáhlé chemické rozbory půdy. Výzkum přináší nové informace o bezmála 6000 let starých pohřebních stavbách střední a západní Evropy.
Vražkovská mohyla byla na rozdíl od unikátně zachovalé stavby s pohřbem dítěte v Dušníkách hodně poničena erozí a orbou. „Zachoval se jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozeny orbou,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Byla objevená pomocí letecké archeologie na konci 90. let 20. století. Plzeňští vědci ji zkoumají s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Fakultou ekologie České zemědělské univerzity. Podle Krištufa jde z evropského pohledu o první systematický výzkum dlouhých mohyl.
„Dlouhé mohyly se v té době stavěly v celé severozápadní Evropě, a naše země se tak tímto architektonickým projevem hlásí ke kulturnímu okruhu západní atlantické civilizační tradice. Zaměřujeme se též na otázky spojené s vnímáním krajiny a významem hory Říp pro rituální aktivity pravěkých lidí,“ řekla Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK. Mohyla ve Vražkově nepatří mezi největší. Je asi 31 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Ukrývala v delší ose dvě hrobové jámy s vnitřní dřevěnou konstrukcí. V první byl uložen dospělý jedinec bez milodarů. Druhou silně poničila orba, ta obsahovala lidské kosti a rozbitou keramickou nádobu. „Ukazuje se, že chudší hrobová výbava byla pro tyto mohyly typická. Významnost pohřbeného jedince byla spíše zdůrazněna monumentalitou mohylové konstrukce,“ řekl.
Projekt počítá s řadou environmentálních analýz. „Díky analýze pravěké DNA bude snad možné sledovat příbuzenské vztahy pohřbených jedinců,“ řekl Turek. Pozornost vědci věnují chemickému složení půdy z výplní hrobových jam, příkopů a mohylového pláště. Dosud odebrali a analyzovali asi 1200 vzorků půdy ze čtyř mohyl na Podřipsku. "Lidé zde nesídlili a šlo zřejmě o místa pohřbů a rituálů,"uvedl Michal Hejcman z ČZU. Podle Krištufa nemá soubor v evropské archeologii obdoby.
Výsledky představí archeologové veřejnosti na Mezinárodním dnu archeologie 16. října přímo v lokalitě.
