Článek
Záměrem Mikroregionu Telčsko je lépe hrad zpřístupnit veřejnosti. Čeká ho sanace dochované věže a odhalení zdiva zarostlého vegetací. ČTK to za mikroregion řekl Jan Švaříček.
„V největším prostoru nádvoří budeme dělat i turistický přístřešek, jsou do toho zapojeni památkáři, akademie věd i místní architekt. Chceme tam vybudovat místo, které by mohlo fungovat i jako venkovní učebna nebo zázemí pro turisty,“ řekl Švaříček. Úprava Štamberku je součástí akce Regionem renesance proti proudu času podpořené díky přeshraniční spolupráci s Rakouskem. Okolo šesti milionů korun má mikroregion na to, aby vybudoval i tři další naučné stezky a vyhlídkové místo nad Urbanovem. Hotovo má být do poloviny roku 2022.
Archeologové Muzea Vysočiny Jihlava (MVJ) pracují na hradě přes měsíc. Odkryli několik sond v horní i spodní části hradu. Dostali se i pod vrstvy zachycující zánik hradu v době husitských válek. Srovnání nálezů z jednotlivých vrstev pomůže k dataci obdobných nálezů z okolí.
Na průzkumu pracuje denně až šest lidí včetně brigádníků. Kromě keramiky včetně kachlů z kamen se podařilo najít i gotický klíč k vratům nebo větším dveřím. V sondě v horním paláci čekal na brigádníka Vojtěcha Hanzala.
Podle vedoucího archeologického oddělení MVJ Davida Zimoly má badatelský výzkum především zjistit architekturu hradu, poradit, jak ji chránit a později prezentovat. Už se podařilo odkrýt zeď horního paláce, širokou 180 centimetrů. Její mohutnost napovídá, že stavba nad ní mohla být několikapatrová.
Archeologové se Štamberkem naposledy zabývali v 60. letech 20. století výzkumem vedeným Josefem Bláhou. Odkryli část parkánu, opevnění hlavního paláce. „Našli tady i fragmenty bronzového zvonu, takže v areálu pravděpodobně byla hradní kaple, kde by se takový zvon dokázal uplatnit,“ řekl Zimola. Současný výzkum bude pokračovat v roce 2021.
První písemná zpráva o hradu nazývaném dřív také Šternberk je z roku 1356, kdy hrad prodával Štěpán z Březnice Jindřichovi z Hradce. K panství patřilo v minulosti až 22 vsí. „Zánik se spojuje s tažením Jana Hvězdy z Vícemilic zvaného Bzdinka, který tady operoval v roce 1423 a který to měl údajně podle barokní tradice Tomáše Pešiny z Čechorodu v roce 1423 zničit,“ řekl Zimola. Archeologické nálezy ale podle něho napovídají tomu, že hrad mohl zaniknout i později. „Je možné, že hrad ještě nějakou dobu přežíval. Úplně jasné důkazy pro to ale ještě nejsou,“ řekl Zimola.
