Článek
ČTK to řekl Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče Brno.
„K nejstarším dokumentovaným aktivitám na lokalitě patřila zemnice s kamenným krbem a obilní jáma z období Velké Moravy. Další pak bylo středověké osídlení přibližně ze 13. až 15. století. Vypadá to, že znovu zde obydlí vyrostlo právě až v 19. století,“ uvedl Kos.
Podle archeologa to dokládají i dobové mapy, které na místě současné stavby v 18. století dokládají pouze cestu, ale v 19. století už na místě stojí dům.
Příčiny toho, že osídlení na místě nebylo kontinuální, ale jsou v něm mezery trvající několik století, mohou být podle archeologa různé. „Vzhledem k tomu, že se poblíž nachází důležitá obchodní cesta do Olomouce, pohybovaly se těmito místy například veškerá vojska a vojenské skupiny. Vesnice jimi mohla být zničena, nebo ji mohli obyvatelé opustit třeba kvůli neúrodě,“ uvedl Kos.
Archeologové na místě našli část propadlého takzvaného lochu, tedy vyhloubeného středověkého sklepení, ze kterého se dochovala část vstupní chodby a podzemní komory s nástěnným výklenkem. Odborníci odhadují, že vrcholně středověké osídlení na místě vzniklo v 1. polovině 13. století a zaniklo mezi 15. a 16. stoletím. „Ve 13. století ale šlo o ves Tvarožnici, která se teprve v 15. století spojila se sousední vsí Važanice, a vznikla tak Tvarožná,“ dodal Petr Kos.
Nejmladším nálezem v lokalitě byly pozůstatky prošlé munice a zápalných náplní z 20. století, k níž majitel přivolal policejní pyrotechniky.
