Článek
„Na stejném místě objevili i pozůstatky pozdějšího osídlení z mladší doby bronzové i z období Velké Moravy,“ řekla vedoucí výzkumu Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.
„Vzhledem k tomu, že jsou zaznamenané velmi staré nálezy z první třetiny 20. století při stavbě nedaleké cihelny, tak jsme nějaký nález očekávali. Pohřebiště spadá do pozdní doby kamenné, v hrobech jsme našli keramiku typickou pro kulturu se zvoncovitými poháry, drobné kovové předměty i například nátepní destičky používané při lukostřelbě,“ uvedla Mikulková.
Další nálezy pocházely z doby o 1000 let mladší, z doby přibližně 1100 let před naším letopočtem. Lidé v mladší době bronzové tam těžili hlínu a vyhloubili na místě někdejšího pohřebiště takzvané hliníky. Zároveň ale respektovali místo odpočinku svých předků.
„Je zajímavé, že když narazili na hrob, nechali jej tak, jak byl, a hlínu kopali okolo něj. I když například těžbou hrob porušili, například poškodili ruce pohřbeného těla, zbytek hrobu nechali netknutý. Je vidět, že si uvědomovali, že jde o pohřebiště,“ doplnila archeoložka.
Při výzkumu našli archeologové také odpadní jámu přibližně z druhého století našeho letopočtu a v ní keramiku dovezenou z římské říše. „Zdá se, že poblíž těchto míst, v neprozkoumaném místě, mohla být germánská vesnice a Germáni s Římany čile obchodovali,“ dodala Mikulková.
Ve stejné lokalitě našli archeologové také pozůstatky slovanské chaty z období Velké Moravy, tedy asi 10. století našeho letopočtu.
Nálezy teď odborníci ošetří ve specializovaných laboratořích, u kosterních pozůstatků antropolog určí přibližný věk pohřbených, jejich pohlaví a také některé nemoci, které lze z kosterních pozůstatků poznat. Po dokončení konzervace nálezy převezme Muzeum Vyškovska.
