Článek
V místě stávala do 70. let minulého století, řekl vedoucí výzkumu Hynek Zbranek.
„Osada vznikla až v 19. století kolem původně středověkého mlýna, připomínaného poprvé roku 1366 jako pustý. Mlýn patřil vždy k Žabovřeskám a s nimi se roku 1468 dostal do vlastnictví kartuziánského kláštera v Králově Poli. Roku 1785 stály u mlýna jen dvě chalupy. Roku 1834 už zde stálo devět domů, které byly seskupeny podél úzké cesty spojující Žabovřesky se Starým Brnem. Osada měla výčepní právo a existoval zde hostinec,“ popsal historii Kamenného mlýna Zbranek.
Archeologové na místě, kde v budoucnu povedou tramvajové koleje, odkryli východní část hospodářské budovy mlýna. „Jde o obvodové zdivo budovy včetně části vstupu ze severu a vnitřních příček. K budově byla na severu přizděna mladší mohutná kamenná opěrná zeď se vstupem do štoly. Dále na severu opěrná zeď přiléhala k jižní obvodové zdi domu, zachycené na plánu z roku 1826. Z domu se podařilo zdokumentovat schodiště do sklepa, náběhy na klenby sklepa, úroveň podlah přízemí a v exteriéru úroveň dlažby dvora,“ dodal archeolog.
Kamenný mlýn byl připojen k Brnu v roce 1919, roku 1927 znovu přičleněn k Žabovřeskám. Zástavba zcela zanikla v 70. letech 20. století při výstavbě silnice z Pisárek do Komína a Bystrce. Zachovala se pouze malá kamenná kaplička nad tramvajovou tratí.
Kromě budovy starého mlýna a souvisejících budov byla na místě i další tovární zástavba. Podnikatel Aristide Doret chtěl v Kamenném mlýně zřídit apretovnu vlněného zboží. „Proti přeměně mlýna na apretovnu se postavila městská rada a cechy postřihovačů i pekařů, nicméně Doret roku 1851 jednoduché tovární oprávnění získal a následně požádal o úřední zkoušku nového parního stroje pro svůj podnik. Roku 1856 se však Doret uděleného továrního oprávnění vzdal. Roku 1857 zde vznikla textilní továrna A. F. Schwaba a synů v bývalém mlýně a patrně později vznikly i tovární budovy na severní ploše výzkumu, kam byl později provoz přesunut,“ popsal průmyslovou historii osady Zbranek.
Výroba v místě pokračovala i po druhé světové válce, v roce 1948 byla továrna znárodněna a přiřazena pod Mosilanu. Fungovala tam papírna a také Střední odborné učiliště. Budovy byly strženy v roce 2015 při přípravných pracích na rozšíření tramvajové trati.