Článek
„Tato lokalita je známá přibližně od 70. let minulého století, dosud nalezené pozůstatky osady patří k nejrozsáhlejším z tohoto období na Moravě. Předchozí průzkumy zjistily, že dokonce jedna její část byla oddělená palisádou a sídliště mělo dokonce vlastní studnu, což byla v té době složitá stavba,“ uvedl vedoucí výzkumu Michal Přichystal.
Pozůstatky osady pocházely z doby asi 5000 až 4900 let před naším letopočtem, tedy do počátku mladší doby kamenné. Podle úlomků keramiky, které archeologové našli, osadu vybudovali příslušníci kultury s lineární keramikou, tedy nejstarší zemědělské kultury ve střední Evropě.
„Typické byly dlouhé domy s délkou až 40 metrů umístěné na kůlech. My jsme zachytili dva fragmenty půdorysu, tedy dva domy, které stály vedle sebe a byly oddělené stavební jámou, z níž stavitelé brali materiál na omítnutí zdí,“ uvedl Přichystal.
Kromě děr po kůlech našli archeologové také takzvané sídlištní jámy a jednu jámu zásobní, která sloužila například k uskladnění obilí.
„Vzhledem k tomu, že se jednalo o sídliště, nacházíme v podstatě odpad. Ať už fragmenty hliněných nádob, zlomky zvířecích kostí a takzvané mazanice - tedy vypálené stěny domů, které shořely. Díky tomu víme, že stěny domů tvořilo propletené proutí, které se při požáru do omítky vypálilo. Proč domy shořely nevíme, mohli je při odchodu zapálit sami obyvatelé či šlo pouze o nehodu, nebo dokonce důsledek boje,“ uvedl archeolog.
Kromě keramických pozůstatků našli archeologové také zbytky různých nástrojů, broušené zbytky sekerek nebo takzvané pazourky, které se vkládaly do dřevěných rukojetí a používaly jako srpy ke sklízení obilí.
