Článek
Sdělil to dnes ČTK archeolog Petr Brestovanský.
Tábor byl na místě, kde chce Liberecký kraj vybudovat nové krajské sídlo záchranné služby - v zatáčce u křižovatky ulic Jablonecká a Kunratická. To, že se zde romský tábor nacházel, se vědělo z dochovaných dokumentů, nález to potvrdil. „O stavbě sídla záchranky jsem proto hovořila i se zástupci romských iniciativ. Toto místo nyní poslouží záchraně lidských životů, což v sobě nese zajímavou symboliku. Součástí projektu bude i připomínka zdejší tragické historie,“ uvedla v tiskové zprávě krajská radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).
Romové byli v táboře internovaní v letech 1941 až 1943. „Bylo jich minimálně přes 130,“ řekl dnes ČTK Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se historií regionu z doby druhé světové války zabývá. Romové držení v lágru nuceně pracovali při výstavbě nedalekého sídliště Králův Háj. „Pobývali v táboře řádově rok dva. Byli tady do doby, než je poslali do velkých koncentračních táborů, ženy do Ravensbrücku a muže do Buchenwaldu a do Osvětimi. A tam je povraždili, nezbyl nikdo,“ uvedl Rous, který před několika lety na místo tábora umístil sedm křížů. Jde o připomínku sedmi zavražděných dětí, které v táboře byly. Vyvraždění Romů v regionu bylo důvodem ke změně využití tábora. Až do konce války v něm Němci drželi francouzské vojenské zajatce, kteří pracovali v nedalekém lomu. Rous odhaduje, že zde byly desítky Francouzů.
Při výkopových pracích se podařilo archeologům najít zbytky budovy, která měla na délku 35 metrů a skoro deset metrů na šířku. „K ní byla přístavba, která má 8 × 10 metrů,“ uvedl Brestovanský. Podle něj udělali archeologové 220 metrů průzkumných výkopů, místy až do hloubky tří metrů. Nález považuje za významný, i když část základů budovy byla poničena dříve při stavbě parovodu. „Myslím, že takových míst po republice moc není,“ dodal archeolog. Na průzkum vydal Liberecký kraj přes 424 000 korun.
Z katastrálních map Brestovanský zjistil, že v zatáčce cesty na Kunratice byla louka již v roce 1843 a území bylo nezastavěné až do druhé světové války. A využití nemělo ani po ní. Ve druhé polovině minulého století se sem začal svážet komunální odpad, zbytky panelů a železné konstrukce ze stavby nedalekého sídliště. „Celý pozemek je jedna velká skládka,“ dodal archeolog. Základy budovy podle něj objevili pod skládkou.
