Článek
„Archeologové se dostanou minimálně metr pod zem a stráví tam přes dva měsíce. Vše se bude dělat ručně,“ řekla archeoložka národního památkového ústavu Renata Tišerová.
První zmínky o hradu Grabštejn na strmém ostrohu nedaleko údolí Lužické Nisy pocházejí ze 13. století. Gotický hrad dal v 16. století přestavět zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelic na velkolepé renesanční sídlo. „My o starém hradu Grabštejně víme velmi málo. Domnívali jsme se, že původní hrad je v podstatě dneska v hmotě současného zámku. To znamená, že půdorysná stopa původního hradu byla zachována, proto nevidíme jeho relikty,“ uvedla Tišerová. Archeologové podle ní ale zdivo původního hradu nalezli pod nádvořím už při takzvaném zjišťovacím průzkumu. „Takže teorie o tom, že půdorysná stopa je zachována dodnes, už neplatí. Víme, že tehdejší hrad stál na trochu jiném půdorysu, než stojí dnešní budovy,“ dodala. Archeologický průzkum včetně výkopových prací bude na nádvoří dělat deset až 12 lidí.
Malé horní nádvoří se musí opravit, neboť přes něj zatéká do dalších prostor památkově chráněného objektu. „Už dlouho dobu tam vzniká problém se vzlínající vodou, která jde do fasád a po podloží pak stéká do sklepení. Je tam i porušená stará dešťová kanalizace, takže se přistoupilo k tomu, že se to odkryje v celé ploše až na zásypy kleneb a nějaké, dnes už nefunkční, podzemní chodby a prostory, které tam ve středověku fungovaly,“ uvedla kastelánka Věra Ozogánová.
Malé horní nádvoří se nachází uprostřed renesančního sídla, je obestavěné ze všech stran budovami a podle kastelánky je to taková křižovatka, přes niž vedou, začínají i končí prohlídky. „Pro nás je to dost velká komplikace z hlediska návštěvnického provozu,“ řekla kastelánka. Grabštejn bude pro veřejnost přístupný od soboty a kvůli opravě nádvoří budou dvě základní trasy po celou sezonu spojené v jednu. „Protáhli jsme ji tak, aby návštěvník v jednom okruhu viděl všechno, co na Grabštejně je k vidění, a o nic nepřišel,“ dodala Ozogánová. Návštěvníci se nedostanou jen na věž, ta bude kvůli opravě nádvoří přístupná letos jen výjimečně. Poprvé to bude 12. června při víkendu otevřených zahrad, aby si návštěvníci areál Grabštejna a běžně nepřístupný park mohli prohlédnout z výšky.
Posledními soukromými vlastníky Grabštejna byli Clam-Gallasové, kteří hrad získali v roce 1704. Postarali se o přestavbu dolního předhradí, kde vznikl Nový zámek. Po druhé světové válce převzal Grabštejn stát a od poloviny minulého století až do roku 1989 v něm působila armáda. Dnes jí patří jen někdejší Nový zámek, hrad je přístupný veřejnosti. Původně hrozilo, že se hrad po odchodu armády promění ve zříceninu. Záchrana ruiny stála kolem 100 milionů korun.
