Článek
V 15. století obec zničili husité. O kus dál je pak zřejmě největší středověké pohřebiště svého druhu na území ČR. Archeolog Petr Vágner řekl, že výzkum se po ukončení prací na vsi přesune právě tam, kde bude pokračovat ještě nejméně rok a půl. Poprvé začali výzkumníci odkrývat tajemství pohřebiště už v roce 2013.
„My tady zkoumáme především raně středověké pohřebiště. Tam se pohřbívalo přibližně od 11. patrně do 14. století. Vesnice má některé objekty určitě z 12. století, ale gros, které tady máme, je století 14., 15.,“ uvedl Vágner. Výzkum vsi bude muset skončit, přesunou se tam totiž těžební stroje. Úplně tak zaniknou pozůstatky kostela či základy několika budov. Archeologové však ještě předtím stihnou celé území zmapovat, vyfotit a zakreslit. Sebrané vzorky pak budou dál zpracovávat.
Na místě je v současnosti lom, kde se těží hnědé uhlí. Nebýt lomu, ves by zřejmě objevena nebyla. Existují sice dokumenty, v nichž stojí, že by se měla v oblasti nacházet, ale podle Vágnera byla nalezena až při odstraňování skrývek. Na kostelní pohřebiště pak přišli archeologové díky divočákům, kteří vyhrabali kosti.
Kromě staveb výzkumníci objevují i úlomky keramiky, kosterní pozůstatky hospodářských zvířat nebo mince. Našly se také olověné destičky s rytinami symbolů evangelistů. K nečekaným objevům pak patří keramické hračky různých tvarů. Poslední nalezená figurka byla postava ženy, uvedl Vágner. „Ale je to třeba i měděná mísa, která byla nalezena v jednom starším objektu, a to je z vesnického prostředí také poměrně unikátní záležitost,“ doplnil archeolog.
Ves zničili v 15. století husité, většinu stavebního materiálu z šesti usedlostí si tehdy rozebrali lidé. Z domů tak zbyly pouze základy či sklepy, mnohdy nelze odhadnout ani jejich půdorysy. Jisté však je, že na Nesvětice společnost nezapomene. „Zpracování výzkumu pak trvá řadu let. Všechny nalezené artefakty budou ošetřeny, budou uloženy. Je dohoda, že půjdou do oblastního muzea a galerie v Mostě a kosterní pozůstatky půjdou do centrálního skladu v Praze,“ dodal Vágner.
Na výzkumu se podílí zhruba 15 lidí. Vedoucím výzkumu je Petr Čech ze žateckého pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd v Praze a výzkumu nedalekého pohřebiště se věnuje Jan Podhorský.
