Článek
Předměty na základních a středních školách učí učitelé bez odbornosti v daném předmětu, to je problém, na který opakovaně upozorňuje Česká školní inspekce. Ministerstvo školství k tomu vypracovalo loni dokonce mimořádné šetření. Z něho vyplynulo, že 18 procent hodin učí na školách pedagogové bez specializace na daný předmět. Největší problém to je v Karlovarském, Středočeském a Ústeckém kraji. Nejvíce pak chybí učitelé informatiky a fyziky.
Jenže ředitelé nemají šanci kvalitu svého pedagogického sboru nějak významně zvýšit. I když mají třeba zájemce, který má vhodnou aprobaci, musí si nechat učitele s tou nevhodnou, protože ho nesmí propustit.
Paradoxní situaci potvrdil na konkrétním případu v červnu Krajský soud v Ostravě. Ten se zabýval případem Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Na ní se ve školním roce 2013/14 přestala vyučovat němčina, a tak ředitelka na základě organizační změny propustila učitelku němčiny a občanské výchovy.
Jenže soud rozhodl, že ředitelka takto postupovat nemůže. Spor byl poměrně komplikovaný a rozebírala se v něm řada podrobností z pracovního i školského práva. Ty však obecně nejsou tak důležité jako jedna zásadní věta z rozhodnutí, kterou posléze potvrdil i Nejvyšší soud.
„Žalobkyně (propuštěná pedagožka, pozn. red.) měla v pracovní smlouvě uvedeno, že pracuje jako učitelka všeobecně vzdělávacích předmětů, žalobkyně byla oprávněna v rámci své odborné kvalifikace (byť „bez aprobace“) vyučovat nejen jazyk český, ale jakýkoliv všeobecně vzdělávací předmět,“ píše se v rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Čili nelze propustit učitele němčiny a občanské výchovy jen kvůli tomu, že je učitelem němčiny a občanské výchovy a podle ředitele by nezvládl maturitní obory připravit na zkoušku z českého jazyka tak jako aprobovaný češtinář, který by na škole mohl učit. Ředitel si musí nechat němčináře a obětovat studenty. Nebo se pokusit přeskládat hodiny ostatním kolegům tak, aby na tom byli studenti co nejméně biti.
„Soud mi vlastně řekl: Dejte ji klidně vyučovat matematiku nebo fyziku. Jako ředitelka školy se 150letou tradicí si ale tohle nemůžu dovolit. To jsou naše stěžejní předměty. Stejně tak ale nemůžu riskovat, jestli učitelka němčiny zvládne připravit studenty na maturitu z českého jazyka,“ popisuje dilema ředitelka školy Jindra Mikuláštíková.
Němčinářka češtinářkou maturantů
Ani předmět v rámci její druhé aprobace ale nemůže ředitelka pedagožce jednoduše předat. Hodiny občanské výchovy, kterých na odborné střední škole není tolik, vyučuje totiž jiná učitelka.
Jak obecně funguje přidělování práce pedagogům podle zaměstnanecké smlouvy, komentuje odbornice na školské právo z advokátní kanceláře Holubová advokáti Alice Frýbová.
„Co se týče propuštění v důsledku zrušení výuky předmětu, pro který má daný učitel aprobaci, vše se bude odvíjet od toho, jak je v pracovní smlouvě definován druh práce učitele. Bude-li náplň práce definována jako učitel německého jazyka, pak skutečně může při zrušení výuky němčiny na celé škole ředitel propustit učitele pro nadbytečnost. Tato definice druhu práce v pracovní smlouvě však v praxi není příliš častá. Znamená totiž také to, že učitel může odmítnout učit jakýkoliv jiný předmět, než je právě němčina,“ vysvětluje advokátka.
Pokud už ředitel chce propustit některého z učitelů, musí se jako jakýkoliv jiný vedoucí pracovník řídit zákoníkem práce.
„Vzhledem k tomu, že pedagogičtí pracovníci jsou ve vztahu ke škole v postavení zaměstnanců v pracovním poměru, škola s nimi může rozvázat pracovní poměr pouze z taxativně vymezených důvodů, které jsou uvedeny v § 52 zákoníku práce,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Do tohoto výčtu zákonných důvodů patří třeba zrušení školy, ztráta zdravotní způsobilosti učitele, závažné porušení pracovních povinností nebo dlouhodobé neuspokojivé pracovní výsledky pedagoga. Pod poslední bod by se mohla teoreticky vejít i situace, kdy se na práci pedagoga valí stížnosti nebo odmítá i přes výzvy ředitele změnit přístup k práci. Tak jednoduché to ale není.
„Teoreticky by sem mohla spadat též nekvalitní výuka, je třeba ji však vždy nějakým způsobem prokázat, respektive změřit tu onu nekvalitu. Může to být třeba závěry České školní inspekce, stížnostmi žáků nebo z hospitace ředitele. Pokud však učitel disponuje zákonným vzděláním, je v praxi velmi těžké prokázat jeho pedagogické nedostatky,“ popisuje advokátka Frýbová.
Poslední možností, jak propustit učitele, je tak pro ředitele změna organizace čili případ, kdy má škola příliš pedagogů, které si nemůže dovolit zaplatit. Jenže paradoxně tuto situaci zabetonovala v pozitivním slova smyslu reforma financování regionálního školství. Například střední škola ve Valašském Meziříčí totiž nově dostala dodatečné finance na dělení hodin, takže si může dovolit zaplatit i více učitelů. Ani prokazatelně nekvalitního pedagoga nebo toho s nevhodnou odborností ale propustit nemůže a musí počkat, až bude chtít sám odejít nebo půjde do důchodu.
„Dneska prostě ředitel nemá možnost si vybírat, aby dosáhl co nejvyšší kvality,“ dodává ředitelka.
Gazdík: Systém aprobací potřebuje změnu
Situaci střední školy z Valašského Meziříčí řešil i radní pro školství Zlínského kraje Petr Gazdík (STAN). Kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu se sešel s jeho předsedou Petrem Angyalossym.
„Nejvyšší soud se dle jeho slov nezabýval meritem věci, ale pouze konstatoval, že dovolání není přípustné,“ vrací se k popsanému rozhodnutí soudu Gazdík.
Jak se ale ukazuje, problém je hlubší než konkrétní spor o výuku na jedné střední škole ve Valašském Meziříčí. České školství totiž ustrnulo na půli cesty. Na jednu stranu zákon nepočítá s ničím takovým, jako je aprobace, na tu druhou právě aprobovanost sleduje Česká školní inspekce a Ministerstvo školství a berou ji jako známku kvality školství v regionu nebo konkrétní škole. Nehledě na to, že podle aprobací probíhá studium i na pedagogických fakultách.
„Stát hodnotí a zároveň požaduje co nejvyšší aprobovanost, ústy soudu ale na druhou stranu říká, že češtinář může učit v maturitním ročníku matematiku nebo já mohu maturanty učit němčinu, i když neumím ani slovo,“ popisuje rozpor Gazdík.
Dosavadní zlínský radní je zároveň poslancem, a tak chce do konce volebního období ještě vyvolat odbornou debatu o komplexním zákonném řešení této situace. Podle Gazdíka by se měl razantně změnit systém přípravy pedagogů a školy otevřít odborníkům bez pedagogického vzdělání.
