Článek
Společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou navrhuje a vytváří robotizované linky pro moderní továrny. Prodává v Evropě, severní i jižní Americe, v Asii, v Austrálii, ale třeba i v Saúdské Arábii či v Nigérii. Na letošní rok plánovala tržby blížící se miliardě korun. Koronavirová krize její očekávání nabourala.
„Tržby nakonec budou jen mezi 550 až 580 miliony,“ říká šéf DEL Jiří Kabelka, od června jediný akcionář firmy, která si letos připomíná 25 let od založení. Nevidí v tom ale žádnou tragédii. A tvrdí, že stát by měl přestat podporovat firmy, které koronavirová krize ohrožuje. Kdo se se změnou podmínek nedokázal od jara vyrovnat, ten by měl uvolnit pracovní síly pro perspektivnější konkurenty.
DEL, a. s.
Firma vznikla roku 1995 oddělením elektrotechnické divize Žďárských strojíren, která neměla tehdy pro své „elektrikáře“ uplatnění.
Začínala se 112 zaměstnanci, dnes jich má 300.
DEL zakládalo 30 akcionářů. V roce 2013 se jich většina nechala vyplatit, zůstali jen čtyři z původních společníků.
Loni začali akcionáři jednat o prodeji DEL strategickému investorovi. Přes prakticky dohodnutý prodej se největší akcionář Jiří Kabelka rozhodl zůstat a podíly svých partnerů sám odkoupil.
„Musel bych zůstat ve vedení DEL, ale těžko bych zvládal, kdybych se pak s novým majitelem neshodl na strategii,“ vysvětluje své rozhodnutí.
Dodavatele automatických a robotických technologií nejdřív v březnu poškodily zavřené hranice. „Museli jsme stáhnout naše zaměstnance z Polska, Maďarska, Rumunska a Německa, kde pracovali na zakázkách. Další velkou zakázku jsme museli opustit v USA, kam dodáváme zařízení pro švédskou skupinu Sandvik. Do půli června jsme se nedostali k zahraničním zákazníkům,“ líčí Kabelka koronavirové patálie.
Některé zakázky se tak zdrží, jiné se komplikovaně dokončují na dálku. Stroje pro americkou filiálku Sandviku montují místní lidé podle videoinstruktáží montérů, kteří sedí ve Žďáru. „Je to komplikovanější i náročnější na čas,“ popisuje Kabelka.
Jiří Kabelka
Vystudoval obory kybernetika a umělá inteligence na Fakultě elektrotechniky ČVUT.
Už jako student nastoupil do Žďasu.
V roce 1995 s dalšími 29 společníky odkoupili elektrotechnickou divizi Žďasu a vytvořili z ní DEL.
Od roku 2002 DEL řídí.
Je předsedou představenstva Národního centra průmyslu 4.0.
K tomu roste opatrnost odběratelů DEL, každou investici teď bedlivě zvažují. „Poptávek nám neubylo, spíš naopak, ale změna v chování zákazníků vidět je,“ vysvětluje Kabelka. „Dřív měl investor jasnou vizi nebo zadání, kolik jakého produktu chce dělat. Teď panuje nejistota a firmy chtějí výrobní linky zavádět raději na etapy. Začít nižší produkcí s tím, že linka má být flexibilní, aby se dala rozšiřovat. Investoři teď také hledají co nejlevnější řešení.“
Přestože nový trend k opatrnosti a úsporným řešením není pro DEL ideální, majitel si situaci chválí. „Je dobře, že se firmy snaží o větší flexibilitu, že hledají cestu, jak fungovat dál. Krize trh pročistí, je třeba se přizpůsobit,“ tvrdí.
DEL šlape na brzdu
Sám DEL přibrzdil vlastní rozvojové plány. Zatím odložil stavbu vývojového centra, které chce vybudovat vedle dosavadních prostor v původním areálu strojírenské firmy Žďas, z níž se před 25 lety oddělil.
Nová hala, která i s technologiemi vyjde na 120 milionů korun a v níž vznikne přes 30 nových pracovních míst, má rozšířit prostory pro testování a prezentaci automatizovaných linek z produkce DEL. Kabelka ale předpokládá, že se stavba rozjede příští rok. Nepochybuje o tom, že o roboty a automaty budou mít průmyslové firmy čím dál větší zájem.
DEL vyvíjí a dodává technologie pro nejrůznější obory. Nejvíc objednávek má z automobilového průmyslu, který se podle Kabelky stává tahounem takzvaného průmyslu 4.0.
Automatizované tmelení karoserie vznikajícího vozu v automobilce.Video: DEL
Nejčastěji po automatizovaných řešeních sahají finalisté či subdodavatelé mířící k elektromobilitě. Na tu se rozhodl vsadit i samotný DEL: vyvinuli tu vlastní typ nabíjecí stanice pro elektroauta, kterou začínají nabízet na trhu.
Hlavní specializací DEL jsou ale roboti a automaty. Tedy inteligentní stroje, vhodné pro často opakované úkony, které vyžadují preciznost, kvalitu a spolehlivost, jakých člověk není schopen. Uplatní se s tím typicky na výrobních linkách automobilek, jejichž operátoři si obvykle stěžují na monotónní práci náročnou na výkon. Zároveň jsou tyto stroje schopné nahrazovat těžkou fyzickou práci.
„Dělali jsme třeba manipulační zařízení pro firmu, která vyrábí speciální spřádaná lana,“ uvádí příklad Kabelka. „Továrna zaměstnává ženy, které do spřádacích strojů ručně zakládají velká lanová vřetena vážící až 20 kilogramů.“
Robotický zakladač z DEL se pohybuje mezi jednotlivými spřádacími stroji, nahradí fyzicky náročnou práci několika dělnic, eliminuje přirozené lidské chyby. Systém navíc průběžně odesílá data do centrálního počítače, který tak může řídit a kontrolovat produkci.
Zařízení vyšlo i s vývojem na 5,5 milionu korun, podle Kabelky má životnost minimálně 10 let a DEL je teď připraven dělat ho i v dalších modifikacích pro podobné provozy.
Robot na sváření nosníků pro výrobce skladových regálů, firmu NedconVideo: DEL
Od jaderky po kufry
Automatizace proniká do nejrůznějších oborů: DEL dodává třeba roboty s obrovskou nosností na opracovávání velkých ocelových polotovarů pro železárny. Pro jaderné elektrárny v Temelíně a Mochovcích dělal zavážecí automaty na výměnu palivových tyčí. Nebo pro zahraničního výrobce luxusních kufrů ve Žďáru zkonstruovali stroj, který s velkou přesností vyřezává vodním paprskem díly z polykarbonátu.
„Automatizace má v průmyslu obrovský potenciál. Tažena je jednoznačně z autoprůmyslu, pro který je typická hromadná sériová výroba,“ říká Kabelka.
Česko, pro jehož ekonomiku je sektor automotive klíčový, ale není automatizaci nakloněno tak jako třeba Německo, jež představuje vůbec největší trh DEL. Češi jsou podle Kabelky na zavádění inovací někdy „líní“ a nemají rádi změny. „Pro spoustu lidí je komfortní, když se něco naučí a dlouhodobě podle toho jedou. Inovace jim narušuje komfortní zónu,“ říká.
„Zájem o naše linky mají zatím hlavně větší podniky, ale časem se k automatizaci budou muset obrátit i menší subdodavatelské firmy, nic jiného jim nezbude,“ předpokládá majitel DEL. Sám je od loňského roku také šéfem Národního centra pro průmysl 4.0, které má nové trendy v průmyslu propagovat a podporovat.
Robotizace v hutích: Opracování obřích ocelových polotovarů, tzv. sochorů
Robotizovaná montovna?
Kabelka upozorňuje, že samotné zavádění automatů a robotů do českých továren nezlepší handicap domácího průmyslu, jímž je velký podíl výrobků s nízkou přidanou hodnotou dělaných na zakázku pro zahraniční odběratele.
„Pokud nepůjdeme na trh s vlastními výrobky na základě vlastního vývoje, bude Česko pořád stejnou montovnou, jen to bude montovna robotizovaná. V průmyslu nebude pracovat tolik lidí, bude lepší pracovní hygiena, vyloučí se lidské chyby. Ale český problém to neřeší, naopak. Zadavatel, pro kterého české fabriky dělají, si robotizovanou výrobu snáz stáhne k sobě,“ říká šéf DEL.
Stát by proto podle něj měl víc a cíleněji podporovat firmy, které se snaží o inovace a vyvíjejí vlastní produkty. Ve skutečnosti ale prý dělá pravý opak, i když se u nás o podpoře inovativního průmyslu mluví nejméně 15 let.
Pryč s Antivirem
Příkladem nevhodně zvolené podpory je podle Kabelky i vládní program Antivirus, tedy dotace na mzdy pro firmy, jež poškodila koronavirová krize.
„Antivirus by měl skončit co nejdřív. Říkám to i s plným vědomím toho, že jsme ho sami několik týdnů čerpali, když naši lidi nemohli vyjet na zakázky a my pro ně ve Žďáru neměli práci,“ prohlašuje šéf DEL a připouští, že jeho firmě finanční podpora pomohla.
Prodlužování programu je ale podle něj už kontraproduktivní, protože firmy si už měly dávno ujasnit, jak se krizi přizpůsobí. „Teď už Antivirus jen uměle udržuje mnoho pracovních míst, která nemají perspektivu. A na druhou stranu je tady plno firem, které si zoufají, protože ani teď nemohou sehnat pracovní sílu,“ upozorňuje Kabelka.
Ukončení „Antiviru“ by podle něj pomohlo pracovnímu trhu a přispělo by k přirozenému pročištění domácí výrobní sféry.
DEL sám patří mezi firmy, které trvale shánějí elektrikáře, montéry, programátory, zkušené techniky. Kabelka si ale pochvaluje, že čím dál tím víc mladých lidí se po studiích v Praze nebo v Brně vrací do regionu a hledá práci tam. Jeho firma tomu jde naproti.
DEL dokonce ve spolupráci se žďárskou radnicí chystá stavbu bytového domu, kde nabídne bydlení svým zaměstnancům. „Zřejmě nám nezbyde, než se po letech vrátit k výstavbě starých dobrých podnikových bytů,“ směje se. Stavba podnikové bytovky by se podle něj mohla rozjet v příštím roce.
