Antisemitismus je v Evropě na vzestupu. Jourová to tak nenechá

„Hodnoty nebudou fungovat, pokud společnost nebude mít ty hodnoty společné,“ řekla staro-nová eurokomisařka Věra Jourová před českými novináři, včetně Seznam Zpráv, v Bruselu. Upozornila na fakt, že antisemitismus v Evropě stoupá. „To považuji za jedno z témat, kterým se budu dalších pět let věnovat,” popisuje svoje plány pro novou pozici Jourová, která by se měla stát novou eurokomisařkou na začátku prosince.

„Přeživší i pachatelé nás postupně opouštějí. Holokaust se mění z živoucí paměti na historii,” řekl pro agenturu AP moskevský rabín Pinchas Goldschmidt. Sám se podílel na obnově židovské komunity v postsovětském Rusku a předsedá alianci evropských rabínů.

Podle rabína jsou Židé stále politickou otázkou. „První kapitola politické nenávisti, ne jediná, ale první, je o antisemitismu,” říká Goldschmidt.

Výzkum, který prováděla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v minulém roce a letos ho aktualizovala, uvedl data sesbíraná ve dvanácti evropských zemích za desetileté období. Výsledky byly už tak alarmující, většina respondentů uvedla, že v jejich zemi antisemitismus roste, tři čtvrtiny z nich také přiznaly strach.

„Současný antisemitismus v Evropě není otázka levice nebo pravice, politické příslušnosti, původu nebo náboženství. Je to mnohavrstevnatý fenomén, který se vyskytuje v mnoha formách,” píší na svých stránkách zástupci Evropského židovského kongresu.

Ve skandinávské zemi je jedna z největších židovských komunit v Evropě. Jidiš má status oficiálního menšinového jazyka. Je to ale také země, která překvapuje svým antisemitismem. Jedním z obávaných míst je Malmö, třetí největší město v zemi.

Osmnáctiletý Daniel Vaknine líčil svoje zkušenosti: „Všichni Židé v Malmö si mohli vybrat jen mezi třemi školami, nikoho by nenapadlo jít tam, kde to podle všeho není bezpečné,” říká Daniel pro forum CFCA, které monitoruje antisemitskou aktivitu ve světě. Podle mladého Daniela není možné v ulicích Malmö jakkoliv dávat najevo svoje vyznání. „Někdo by mě mohl i zmlátit,” říká.

Přímořské město, které se mostem pojí s dánskou Kodaní, má dlouhou antisemitskou historii. Dnes se soustředí především na izraelsko-palestinský konflikt. Letos se proti Izraeli postavili například mladí sociální demokraté, kteří na 1. května demonstrovali s heslem „zničit sionismus”.

Antisemitské nálady panují i v tom nejvyšším politickém patře. Před dvěma lety vyšlo najevo, že více než desítka politiků finančně podporovala neonacistickou organizaci. V Malmö se letos v květnu židovská komunita rozhodla reagovat. Označili Malmö za „no-go” zónu pro židy a vydala akční plán, jak zachránit tamní komunitu. Podle jejich údajů za posledních 20 let se komunita zúžila o 54 %.

Z Malmö vede do Kodaně Öresundský most, 16 kilometrů dlouhý. A právě v Dánsku se vedle Švédska ve výročí Křišťálové noci objevily žluté Davidovy hvězdy odkazující na nacistické „označování”. Hvězdy byly na židovských náhrobcích, v synagoze a dokonce v kavárnách.

Jedni z obětí nálepkového útoku, který má připomínat Hitlerovu snahu o ponížení židů, jsou i dánští manželé Henrik a Ella Chievitzovi. Žlutou hvězdu našli na své dopisní schránce, když se ráno vzbudili. „Temný mrak nacistického Německa ze třicátých let se stále pohupuje nad Evropou,” napsal poté Henrik na sociální sítě.

V roce 2015 v kodaňské synagoze zabíjel útočník během bat mitzvah, od té doby každý rok různé projevy antisemitismu zesílily až o 50 %, podle údajů Evropského židovského kongresu.

Zemí, která bude ve spojitosti s antisemitismem budit vždy největší kontroverze, je náš západní soused, Německo. Ani tomuto regionu se totiž „trend” růstu antisemitských nálad nevyhýbá. Podle průzkumu Světového židovského kongresu se až 40 % respondentů domnívá, že se o holokaustu „mluví až příliš”.

Více než čtvrtina zúčastněných má pocit, že mají židé „příliš” moci v ekonomickém sektoru. „Jsou to klišé, stereotypy, ve kterých je však kousek pravdy. Židé jsou úspěšní, jaký je s tím problém?” Řekl Deutche Welle kolínský rabín Brukner. Rabínovi přijde neuvěřitelné, že mezi námi stále žijí přeživší holokaustu, ale ve společnosti už opět roste protižidovský diskurs.

V říjnu v německém Halle střílel útočník během důležitého židovského svátku Jom kipur, dva lidé zemřeli. K útoku se přiznal sedmadvacetiletý muž a potvrdil, že jeho motivem byl antisemitismus.

„Je pro mě důležité, že tu s vámi dnes mohu být,” řekl podle BBC francouzský prezident Emmanuel Macron obyvatelům Štrasburku na jaře letošního roku. Právě navštívil hřbitov, který se stal terčem útoků antisemitských vandalů. Na náhrobcích se objevily nasprejované hákové kříže a jiné antisemitské slogany.

„Antisemitismus se šíří jako jed,” dodal ministr vnitra Christophe Castaner ve východofrancouzském městě. V Paříži jen několik dní po incidentu na hřbitově, další vandal namaloval hákový kříž na podobiznu Simone Veilové, političky s židovskými kořeny, na budově radnice 13. okrsku. V prvním okrsku byl na garážových dveřích nápis „Macron je židovská k…”.

Frédéric Potier, vládní zmocněnec pro boj proti rasismu, antisemitismu a nenávisti dává růst protižidovských incidentů na konto hnutí žlutých vest. „Fašistický slovník se opět objevuje na zdech,” tweetoval: „Žluté vesty přispěly k nárůstu těch případů,” dodává Potier.

V britském království se hovoří o antisemitismu zejména ve spojitosti s Labour Party. A to se v diskusi oživilo právě nyní, když nastává horká doba předvolební kampaně. V centru těchto obvinění je Jeremy Corbyn a jeho opoziční soupeř Boris Johnson na spojení s antisemitismem staví.

Bývalý člen Labour Party Ian Austin totiž na jaře letošního roku prohlásil, že je Labour Party pod vedením Corbyna „otrávená protižidovským rasismem”. Nyní Austin doporučil britským voličům, aby z tohoto důvodu volili raději Johnsona. Volby se ve Velké Británii konají 12. prosince.

Při nedávném výročí protikomunistického maďarského povstání Budapeští pochodoval průvod neonacistů. Extremisté tehdy zaútočili na liberální kulturní centrum Auróra ve středu města.

U vchodu roztrhali duhovou vlajku a její cáry spálili. Pak polepili dveře samolepkami s neonacistickými symboly a na chodníku nasprejovali znak neonacistické organizace Légió Hungária.

Provozovatelem Auróry je židovská mládežnická organizace Marom. Do budovy se radikálové z řad neonacistických organizací nedostali, centrum totiž bylo v tu dobu zavřené a nikdo v něm nebyl.

Extremisté se 11. listopadu účastnili i varšavského Pochodu nezávislosti. V průvodu, který už podesáté uspořádaly nacionalistické organizace, pochodovali zástupci krajní pravice, ale i italští a slovenští neofašisté.

Jeden z hlavních organizátorů Robert Bąkiewicz na začátku pohodu v ostrém vystoupení kritizoval vedení varšavského Muzea dějin polských Židů i „neomarxistické elity”. Pustil se také do kritiky katolické církve, která podle něj nemá dost kuráže, a dodal, že levicové mediální a politické elity zamlčují, že „Židé chtějí oloupit naši vlast”.