Článek
Předseda krajně pravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš dostal dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Dopustil se ho vydáváním protižidovských knih, svými články a komentáři. Hrozilo mu šest měsíců až tři roky vězení, státní zástupkyně navrhovala Obvodnímu soudu pro Prahu 1 uložit trest v dolní polovině sazby.
Bartoš, který v závěrečné řeči parafrázoval projev Milady Horákové, se hájil právem na svobodu projevu. Proti rozhodnutí soudu se na místě odvolal. Rozhodnutí soudu není pravomocné.
Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů.
Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na „svobodný projev”. Bartoše k soudu doprovodil například i neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentských voleb Petr Hannig.
„Možná se někomu nemusí líbit, co říkám, ale to neznamená, že nemám jako každý další občan právo na svobodu projevu,” řekl Bartoš novinářům po jednání. Poukázal na to, že soudem probírané starší výroky jsou dnes už běžnými názory i u kandidátů na prezidenta.
Ve svých textech Bartoš mimo jiné označil holokaust za konspiraci. Psal i o tom, že Židé chtějí ovládnout svět. O imigrantech na Facebook napsal, že by jich 24 tisíc mohla přijmout propast Macocha.
Za antisemitské knihy Bartoš utržil 1,1 milionu korun, tedy asi 700 tisíc čistého. Zjistili to policisté při domovní prohlídce z notýsku, kam si Bartoš zapisoval všechny prodané a darované knihy.
Znalec z oboru extremismu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.
Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud. Pražský soud dnes toto rozhodnutí zahrnul do souhrnného trestu.
