Antifa stojí za násilím v ulicích, tvrdí Trump. Odborníci s ním nesouhlasí

Připustíme-li, že za násilnými protesty ve Spojených státech stojí členové teroristické organizace, přijmeme i tvrdý postup bezpečnostních složek proti nim. Podle této logiky, zdá se, postupuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa i s ní spřízněná média. Za chaos a násilí v ulicích jsou podle nich zodpovědní antifašisté a další blíže nepopsané organizované skupiny.

Prezident Trump o víkendu tweetoval, že antifašisty, známé pod zkratkou Antifa, zařadí mezi teroristické organizace. S podobným tvrzením přišel i ministr spravedlnosti William Barr, jenž spojil Antifu s domácím terorismem.

Přispěvatel televize Fox News Dan Bongino tvrdí, že antifašisté provádějí „útoky povstaleckého typu“. Kvůli korupci a daňovým podvodům sesazený newyorský policejní komisař Bernard Kerik citovaný serverem The Huffington Post si zase myslí, že za chaosem v ulicích stojí Antifa, a šíří konspirační teorii, že demonstrace proti rasismu platí miliardář George Soros.

Zařazení Antify mezi teroristické organizace ale odborníci vesměs odmítají. Antifašisté především netvoří jednotnou organizaci, Antifa je spíše zastřešující název krajně levicových skupin, které se na demonstracích střetávají s neonacisty a stoupenci nadřazenosti bílé rasy.

Antifa nemá žádnou strukturu ani taktiku, podle nichž by byli její členové jasně rozpoznatelní, natož aby platili nějaké členské příspěvky. Podle historika Marka Braye z Rutgersovy univerzity, autora knihy „Antifa: Antifašistická příručka“ se její sympatizanti vyznačují revolucionářskými a antiautoritářskými názory. „V různých časech dělají různým způsobem různé věci, z nichž některé porušují zákon, jindy ale zase ne,“ citovala experta agentura AP.

Literatura z dílny Antify doporučuje aktivistům poklidné demonstrace, někdy ale nabádá i ke konfrontačnímu stylu. Antifašisté se každopádně účastní v posledních letech celé řady akcí, při nichž někdy dochází k rabování a ničení cizího majetku. Velkou mobilizaci zažili například v srpnu 2017, kdy stoupenci nadřazenosti bílé rasy zorganizovali pochod ve městě Charlottesville ve Virginii. Opakovaně se také střetávali s krajně pravicovými skupinami v oregonském Portlandu.

Při nynějších protestech v ulicích Minneapolisu i dalších měst antifašisté vidět jsou, zda ale hrají nějak významnou roli, jak tvrdí Bílý dům, není ani zdaleka jasné. „Radikální levice je mnohem větší než Antifa – opravdu mnohem, mnohem větší – a počet všech lidí, kteří se teď podílí na ničení majetku, je mnohem větší než celá radikální levice,“ poznamenává výše zmíněný Bray.

Další experti na extremismus poukazují i na to, že se protestů snaží ve svůj prospěch využít i krajní pravice. J. J. MacNabová z Univerzity George Washingtona sleduje diskuse o protestech na sociálních sítích krajně pravicových skupin. Díky svému přístupu k desítkám facebookových skupin stoupenců hnutí Boogaloo odhalila, že se jeho členové často účastní demonstrací a jsou při tom ozbrojeni střelnými zbraněmi. Hnutí stálo za protesty proti karanténním opatřením v mnoha částech Ameriky.

„Chtějí se přidat, aby mohli zahájit svoji válku. Demonstranti jsou pro ně užiteční v tom, že mohou způsobit anarchii,“ popsala MacNabová taktiku bělošských extremistů. Mezi další hnutí, která odborníci na snímcích z demonstrací rozpoznali, patří Proud Boys nebo Three Percenters – neofašisté a obhájci držení zbraní propagující násilí.

Podíl krajní pravice na současných událostech dokazuje i krok Twitteru, který odstranil falešný účet, jenž předstíral, že mluví jménem Antify. Ten ve svých příspěvcích vyzýval k násilí, Twitter ale zjistil, že za ním ve skutečnosti stojí krajně pravicoví extremisté. Podle televize CNN šlo o skupinu s několika sledujícími, která má vazby na evropské hnutí identitářů, rasistů zakládajících si na obhajobě rasové a kulturní identity.

Kromě samotného podílu extremistických skupin – ať už levicových, či pravicových – vyšetřuje americká policie i šíření fake news na internetu a možné aktivity zahraničních mocností. Kriminalisté upozornili na obrovské množství nově vzniklých účtů, které mají jen minimum sledujících a šíří buď snímky či videa ukazující brutalitu bezpečnostních složek, nebo materiály o pandemii koronaviru. Jejich cíl je jasný – vyvolat napětí ve společnosti a prohloubit její už existující rozdělení.

Guvernér Minnesoty Tim Walz v neděli oznámil, že v době, kdy se muži zákona chystali zasáhnout proti protestům v Minneapolisu, zaútočili na tamní úřady neznámí hackeři. Walz mluvil o sofistikovaném útoku s cílem ochromit činnost všech počítačů. Některé zdroje připsaly útok známé skupině Anonymous, která by se tak vrátila po delší odmlce na scénu. Zda jde ale skutečně o hnutí Anonymous, k němuž se může – podobně jako k Antifě – hlásit prakticky kdokoliv, musí ukázat až další vyšetřování.