Antibiotika přestávají být účinná, varují odborníci. Bakterie jsou odolnější

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Problém s takzvanou antibiotickou rezistencí se podle odborníků netýká jen těch, kdo léky užívají, ale celé populace. Kvůli špatnému zacházení mohou antibiotika ztratit svou důležitou funkci. Bakterie totiž přestávají na jejich účinky reagovat a stávají se vůči nim odolnými.

Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude aktuální trend pokračovat stejným tempem, bude mít rezistence v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina. Upozornil na to Státní zdravotní ústav.

„Nejvýznamnější příčinou je spotřeba a nadužívání antibiotik. Musíme si otevřeně říci, že se antibiotika stala široce dostupnými léky a někdy vyžaduje větší odvahu antibiotikum nepodat, než ho předepsat. Je to také tlak části pacientů a nebo rodičů dětí, aby z ordinace odcházeli s receptem na antibiotika. Mají pocit, že jim pomohou zkrátit dobu léčby,“ míní Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Problém je podle ní nicméně přehlížen odbornou i laickou veřejností. K rezistenci napomáhá také globalizace a cestování. „Rezistence se šíří a řada prací dokumentuje, že například vznikne určitá bakterie s daným typem rezistence a následně sledujeme, jak se šíří po celém světě,“ popsala odbornice.

Problematický je podle ní zejména přístup k takzvaným širokospektrálním antibiotikům, která se užívají stále častěji. „Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj. Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ míní Helena Žemličková.

Přetrvává podle ní zejména trend takzvaných alternativních antibiotik, která by primárně pro léčbu pacientů neměla být užívána. „Měli bychom používat základní antibiotika, jako je penicilin nebo amoxicilin, ty úplně nejjednodušší léky, protože naprostá většina nemocí, které způsobují bakterie mimo nemocnice, je k těmto základním antibiotikům dobře citlivá a není důvod pro to používat ta, která mají takzvané široké spektrum. Ovlivňují mnohem více druhů bakterií a výrazněji přispívají k tomu, že se víc šíří,“ dodala.

Změnit by se podle vedoucí antibiotické laboratoře měl přístup pacientů i lékařů, ti by měli problematiku více vysvětlovat a případně si pomoci provedením vyšetření, které odhalí, že se u daného pacienta jedná o virovou a nikoliv bakteriální infekci.

Postoj Čechů k antibiotikům zjišťoval společný výzkum agentur Engage Hill a REMMARK z letošního července. Výzkumníci při něm oslovili 2000 respondentů ve věku od 16 do 65 let.

Z odpovědí přitom vyplývá, že o předepsání antibiotik lékaře aktivně žádalo až 40 procent lidí. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ve vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, a to především muži. Téměř 20 % z nich uvádí, že lze přestat užívat antibiotika v případě, že jim je lépe. Až 52,3 % dotazovaných v této věkové kategorii si také mylně myslí, že antibiotika dokáží zkrátit dobu nachlazení. Navíc každý druhý z nich má ve své domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum pro případ urgentní potřeby,“ popsal lékař Filip Brodan z agentury Engage Hill.

Data podle něj obecně odhalila, že lidé mají o antibiotikách zkreslené představy. Například víc než 29 procent chybně uvedlo, že tato léčiva zabíjejí viry a asi 11 procent se domnívá, že působí proti nachlazení. Pouze 43,1% populace si uvědomuje, že předčasným ukončením léčby bez vědomí lékaře přispívá ke vzniku antibiotické rezistence.

Podle Státního zdravotního ústavu výzkumy ukazují, že existuje souvislost mezi znalostmi o antibiotikách a jejich užíváním. Informovanost je obecně nižší u lidí s nízkou úrovní vzdělání a také u těch, kteří pocházejí z horších ekonomických podmínek. Právě u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že budou antibiotika užívat.

V řadě zemí po celém světě vznikají projekty, které se snaží o této problematice šířit osvětu. Také v Česku má během podzimu odstartovat kampaň, která na problém upozorní. „Málokdo si bohužel uvědomuje, že svým nezodpovědným přístupem vůči antibiotikům podporuje odolnost bakterií, které pak mohou ohrožovat nejen jeho samotného, ale i jeho blízké, potažmo celé lidstvo,“ dodává Žemličková.