Článek
Volby do unijního parlamentu jsou vždy chápány i jako test spokojenosti voličů s domácí politikou. Jednoduše řečeno – jako souboj vlády s opozicí, k čemuž se letos vyjádřilo nadprůměrných 28 procent voličů.
Výsledkem je porážka vládního tábora, jenž získal dohromady 32 procent (součet hlasů pro ANO, ČSSD a KSČM). Pokud bychom ještě přičetli „pomocníky v záloze“ – Okamurovu SPD – dělá to necelých 40 procent hlasů.
Opoziční tábor je značně roztříštěný, avšak součet hlasů ukazuje lídrům, že společně se to proti Babišovi lépe táhne. ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN dohromady získali 47 procent hlasů.
Noční oznámení výsledků voleb jsme sledovali on line:
Sociologická analýza agentury Median pak ukazuje, kdo koho volil.
Vítězné hnutí ANO má nejvěrnější voliče u lidí starších 55 let, mezi nimi Babišovo hnutí získalo 30 procent hlasů. Podobně sociologicky nevyváženou podporu mají už jen Piráti, kteří se naopak opírají o mladé voliče – volil je každý třetí ve skupině 18 až 34 let.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přesto může být spokojený. Dokázal své příznivce přivést k volbám, k nimž tolik nechodí. Jeho hnutí dali voliči 21,2 procenta hlasu, což je šest poslaneckých mandátů. O dva více než posledně.
Velké emoce panovaly o nedělní noci také v centrále ODS, která si oproti minulým volbám polepšila o sedm procentních bodů na 14,5 procenta. A bude mít čtyři europoslance, o dva více. Především ale před dotírajícími Piráty uhájila „prestižní“ pozici hlavní opoziční strany, byť o kousek.
Vizitky: 21 českých europoslanců
Náladu ve společnosti ohledně EU nejlépe vystihují následující výsledky: Pokles oproti minulým eurovolbám zaznamenaly prounijní strany – jak koalice TOP 09 a Starostů, tak i lidovci. Naopak protestní Okamurův projekt SPD, který by nejraději EU opustil, se na druhý pokus (byť předtím pod názvem Úsvit) se ziskem 9,1 procenta dostal na dvě křesla v Evropském parlamentu.
Hlavním poraženým eurovoleb je vládní ČSSD. Hamáčkovu stranu volila necelá čtyři procenta lidí, takže se nedostala k žádnému mandátu. Předseda Jan Hamáček to označil za ránu. Když v prvních eurovolbách v roce 2004 získala ČSSD devět procent hlasů, premiér a šéf strany Vladimír Špidla pod ohromným tlakem spolustraníků rezignoval.
Letošní hlasování přineslo i spousty osobních příběhů. Tím největším je asi comeback Alexandra Vondry, bývalého ministra, jenž se po sedmi letech vrací do nejvyšší politiky. Díky preferenčním hlasům získal mandát až z 15. místa kandidátky ODS. Ale vůbec nejvíc kroužků získal někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer na kandidátce STAN a TOP 09, jeho jméno označilo 67 430 voličů.
Naopak, své kanceláře v Bruselu a Štrasburku budou muset vyklidit dva doposud nejviditelnější čeští europoslanci – Pavel Telička (nejprve ANO, pak Hlas) a Pavel Svoboda z KDU-ČSL.
