Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Vládní hnutí ANO slibuje v programu pro nadcházející sněmovní volby revoluci ve vyplácení sociálních dávek. Místo úřadů práce by o nich nově měly rozhodovat obce. A to včetně výše samotných dávek.
„Prosadíme, aby sociální dávky a dávky v hmotné nouzi vyplácely namísto úřadů práce obce a samy kontrolovaly, zda nedochází k jejich zneužívání. Obce musí rozhodovat o tom, komu a v jaké výši budou dávky vyplaceny,“ píše hnutí ve svém programu.
V další části se pak píše, že „každý, kdo přijímá jakékoliv dávky a podporu od státu, tj. z daní občanů, by měl pro společnost něco vykonávat“.
Důvodem je podle předsedkyně sociálního výboru Sněmovny a jedničky ANO v Libereckém kraji Jany Pastuchové větší efektivita.
„Města mají místní znalost. Úřady práce toto sanovat neumí, neznají tak dobře území, neznají tak dobře občany,“ tvrdí Pastuchová. A dodává, že obce již tuto působnost měly, dokud nebyla v roce 2012 převedena na úřady práce.
Vyloučené lokality
Podle odborníků ale může být systém, v němž obec určuje přidělení i výši dávky, zneužitelný. A některé radnice by se skrz snížení dávek mohly snažit znesnadnit život sociálně slabým.
„Takovýto nápad může vést k tomu, co jsme vídali třeba v severních Čechách v obcích, kde byla vyhlašována nulová tolerance. V takovém případě se situace lidí v problémech může zhoršit a problém se jen bude přesouvat dál,“ upozorňuje Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu AV ČR a z Centra pro společenské otázky.
Sama Pastuchová přiznává, že nápad vzešel od některých radnic. „Zejména městům a obcím ve strukturálně postižených regionech, kde je nejvyšší počet sociálně vyloučených lokalit a kde je největší podíl sociálně nepřizpůsobivých občanů, by to pomohlo,“ říká poslankyně.
Jaké přesně pravomoce by obce dostaly - zda by například mohly odepřít či snížit sociální dávky rodinám, které neposílají děti do školy, to Pastuchová nechce říci. „To asi hodně předbíháme, ale přenesení odpovědnosti na města a obce si umím představit, právě proto, že ony samy mají o dané lokalitě největší přehled,“ říká lídryně.
Poslankyně nedokáže říci ani to, zda by dávky vyplácela obec, kde lidé skutečně bydlí, nebo kde mají trvalé bydliště. Preferuje prý druhou variantu - v takovém případě ale odpadá argument, že se věcí budou zabývat úřad, který zná místní poměry.
Lepší sociální práce
Podle Trlifajové má kromě rizika zneužití návrh i svá pozitiva - mohl by například zlepšit sociální práci. „U hmotné nouze je hodně důležitá agenda sociální práce. Ta se při přechodu pod úřady práce snížila, stal se z nich jen administrativní a represivní úřad. Lidem v dlouhodobých problémech by tak větší propojení se sociální prací na obcích mohlo pomoct,“ uznává odbornice.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák nápad hodnotí střízlivě. „Já osobně si myslím, že problémy by se měly řešit tam, kde vznikají. V tomto duchu je to proto myšlenka dobrá,“ říká.
Jedním dechem ale zcela vylučuje, že by takovou agendu měla dělat každá radnice. „Malé obce to v žádném případě nezvládnou. Mělo by to být alespoň na úrovni obcí s rozšířenou působností,“ říká.
I ty by ale podle něj potřebovaly na takovou věc finanční podporu. „Obce totiž úředníky na tyto sociální záležitosti už nemají. V minulosti přešli pod úřady práce nebo jim obce daly jinou náplň činnosti,“ dodává.
Zneužití ze strany obcí, které by tím chtěly řešit vlastní problémy s nepřizpůsobivými, se naopak nebojí. „Vše bude na úřednících, kteří budou muset postupovat podle zákona. Pokud by tam byly ze strany nějakých obcí tlaky, hned by se to řešilo podle zákona, vstoupil by do toho i ombudsman,“ míní.
