Článek
Výsledky průzkumu naznačují, že zatímco hnutí ANO se dokázalo odrazit od svého jarního dna, stejně jako koalice Spolu, Piráti a Starostové zamířili po opačné trajektorii.
Pokud se zprůměrují výsledky průzkumů agentur STEM, Kantar a Median, tak hnutí premiéra Andreje Babiše získalo od dubna přes 7 procent a koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pod názvem Spolu od února 4 procenta. Naopak společná kandidátka Pirátů a Starostů ztratila za zhruba stejnou dobu téměř 11 procent.
„Do jisté míry je pro mě překvapující, že populistická politika vlády funguje, a to na tak široké spektrum voličů. Mám na mysli zaprvé fiskální populismus, který je naprosto bezprecedentní. Asi bychom těžko hledali vládu, která před volbami rozdala tolik peněz jako ta současná. A zadruhé je to populismus klasický, tedy jak hnutí ANO pracuje s nacionálními tématy,“ naráží například na předvolební migrační rétoriku politolog Tomáš Lebeda z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Jeho slova dokumentují čísla posledního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Hnutí ANO by u rozhodnutých respondentů na začátku září vyhrálo s 32,4 procenta hlasů, koalice Spolu by získala 20 procent a Piráti se Starosty 18 procent. Do Sněmovny by se pak dostalo ještě SPD (11,8 procenta) a KSČM (5,4 procenta).
„Jsme jednou z nejhorších zemí v Evropě v počtu úmrtí na počet obyvatel během covidové krize a je strašně zajímavé, že voliči tohle nereflektují. Ačkoliv za některé problematické kroky nese vláda a její dominantní strana – hnutí ANO – přímou odpovědnost. Zdá se mi, i když jde o tvrdé hodnocení, že česká společnost je do jisté míry asociální. Tedy pokud na nás některé kroky přímo nedopadly a týkají se jiných občanů a ztrát na lidských životech, tak jsme ochotni to bez problémů přejít,“ dodává Lebeda.
Co se týká čísel, tak podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo v přepočtu na počet obyvatel více lidí než v Česku už jen v těchto evropských zemích: Maďarsku, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Černé Hoře. Z našich sousedů je na tom o polovinu lépe Rakousko a ještě více Německo. Daleko méně úmrtí na covid-19 hlásí i Slovensko a Polsko.
Síla nerozhodnutých
Velká část voličů zůstává ale nerozhodnutých.
A opět to ukazuje i poslední průzkum agentury STEM – 55 procent lidí si v hypotetických zářijových „volbách“ dokázalo vybrat stranu, 11 procent respondentů nevolilo a 34 procent lidí si svou volbou ani účastí u voleb nebylo jistých. Jejich hlas se tak nemohl započítat ani do aktuálního průzkumu. A jelikož se dá očekávat vyšší volební účast než při posledních sněmovních volbách (60,8 procenta v roce 2017), právě skupina neukotvených voličů může volby do značné míry rozhodnout.
„V žádném případě nejde o jednolitou skupinu. Spousta z nich se nerozhoduje jen mezi jednotlivými stranami, ale také jestli vůbec k volbám půjdou. Z dat nám vychází, že zhruba polovina nerozhodnutých k volbám spíše půjde, což je ale zase deklarace, která se nikdy zcela nenaplní,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Hnutí ANO se však podle Buchtíka dostává i v aktuálním průzkumu na hranici svého potenciálu. Voliči, kteří si nejsou jisti, komu dají hlas, nebo jestli vůbec k volbám přijdou, se tak mohou rozdělit mezi ostatní strany.
Všechno, nebo nic
Pro výsledek říjnových voleb bude ale ještě podstatnější, kolik stran překoná pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Průzkum agentury STEM ukazuje, že mimo sněmovní lavice by v září zůstali sociální demokraté (4,4 %), Trikolora, Svobodní a Soukromníci (3,3 %), Přísaha (2,2 %) a Volný blok (1,3 %).
„Klíčový nebude přesný zisk tří hlavních politických sil, ale které z menších stran a uskupení překročí práh pěti procent. Při přepočtu mandátů hraje toto hledisko větší vliv, než že jedna strana získá 27 nebo 25 procent hlasů,“ dodává Buchtík.
Před volbami tak může zahýbat s preferencemi některé aktuální téma. Při posledních sněmovních volbách to byla například kauza Lithium, kterou rozvířily nejprve dezinformační weby a následně se jí chytili i někteří politici, jako například předseda ANO Andrej Babiš nebo šéf SPD Tomio Okamura.
Zároveň ale mohou nerozhodnuté voliče aktivizovat i opoziční koalice. Podle politologa Lebedy bude záležet na tom, jak se jim podaří lidi přesvědčit, že hlas pro ně má smysl.
„Rozhodne pocit naléhavosti. Pokud se opozici podaří lidi přesvědčit, že zůstat doma a nejít k volbám pro ně bude znamenat větší škodu, než, byť třeba se zatnutými zuby, volit koalici, v níž jim jeden subjekt vadí, tak výsledek může vypadat o dost jinak, než naznačují poslední průzkumy,“ dodává Lebeda.
