Článek
Hnutí ANO se propadlo na nejnižší hodnoty od voleb v roce 2017. Očekával jste takový sešup?
Nemohu říci, že by mě ta čísla překvapila. ANO klesá v různých modelech od května. Od té doby medián všech volebních modelů klesá. Není to překvapení ani obecně. Když je v zemi krize, nejvíce to vždy dopadá na podporu vládních stran. Koronavirová krize má potenciál vládu potopit.
Proč se sestupný trend projevil tak zásadně až nyní, a ne už během jarní fáze krize?
Jak říkám, jde o dlouhodobý pokles od květnových čísel, v dubnu byl medián nejvyšší.
Bude ANO slábnout i v dalších měsících?
Myslím, že v říjnu a listopadu bude pokles pokračovat. Bude velmi záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace s covidem-19. Pokud se podaří z hlediska zdravotního situaci zvládnout a pokud budou fungovat ekonomická a sociální opatření, má ANO určitou šanci, že se mu podaří trend změnit. Primárně to ale záleží na tom, jak nyní země koronakrizi ustojí. Pokud se krize nezmírní, propad bude pokračovat.
Platí to samé i pro ČSSD a KSČM, které se ocitly v průzkumu pod pětiprocentní hranicí?
V případě KSČM jde o dlouhodobý sestupný trend, pod pět procent tato strana směřuje již delší dobu. Přiznávám, že se k této hranici přibližuje KSČM pomaleji, než jsem osobně očekával. Nemyslím si ale, že oslabení KSČM je nyní způsobeno koronavirem. Pokud jde o ČSSD, její procenta v modelu Kantaru mi přijdou zvláštní.
Z jakého důvodu?
Model Kantaru patří vzhledem k ČSSD k těm nejskeptičtějším, což může být dáno nějakým technickým parametrem procesu tvorby průzkumu. Toto číslo mě vede k obezřetnosti, spíše bych si počkal na data z dalších měsíců.
Aktuální volební model agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Piráti by dle Kantaru získali 19 procent. Očekáváte u nich růst i v dalších měsících?
V případě Pirátů mi přijde, že v modelech Kantaru získávají více procent než u jiných agentur. Medián Pirátů se pohybuje kolem 15 až 16 procent, je u nich ale patrný rostoucí trend od března letošního roku. Klíčové je, že Piráti v tuto chvíli nabírají kurz být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO.
Překvapil vás vysoký nárůst v případě hnutí STAN?
To mě překvapilo. Všechny koalice vedené hnutím STAN v krajských volbách získaly v průměru 9,44 procenta hlasů. Podle průzkumu by nyní měli mít Starostové 9,5 procenta, to mi nepřipadá jako věrohodné číslo. Nechci STAN ublížit, ale meziměsíční nárůst podpory o tři procenta obvykle nemívá dlouhé trvání. Většinou se musí něco výjimečného stát, aby podpora politického subjektu meziměsíčně stoupla o tolik procent. Pokles o tři procenta, to je raz dva, stačí udělat průšvih. Takže raději si počkám na další měsíc a pak se pustím do nějaké interpretace.
Nepomohl hnutí STAN fakt, že patřilo k vítězům uplynulých senátních a krajských voleb?
Ano, mohlo. Avšak takováhle emoce poměrně rychle odezní. Samozřejmě průzkum probíhal v průběhu voleb a těsně po nich, takže bude reflektovat například to, že hnutí ANO se nepodařilo přetavit volební vítězství v zisk dostatečného počtu hejtmanů. Jak ale říkám, jde o faktory, které velice rychle odezní a lidé se vracejí ke svým dlouhodobým preferencím. To se nyní netýká hnutí ANO, které od května klesá a zodpovídá za situaci ve státě.
Jakým způsobem se pozitivní čísla pro Piráty a STAN mohou promítnout na jejich jednání o spolupráci před sněmovními volbami?
STAN si určitě počká na další volební modely, než přijme nějaká strategická rozhodnutí. Kdyby ale podpora Starostů systematicky rostla, mohli by se ocitnout v pokušení jít do voleb samostatně. Na druhé straně varianta koalice s Piráty je lákavá, především díky systému přepočtu mandátů. Jestliže roste podpora Pirátů a STAN, vytvořit společnou koalici by bylo strategicky správné. Navíc se mi zdá, že mezi vedeními obou subjektů funguje lidská chemie. Můj pocit je, že navzdory jednotlivým průzkumům tato koalice vznikne.
Co říkáte na stagnování ODS ve volebních modelech?
Ano, v případě ODS lze hovořit o dlouhodobé stagnaci.
Jak si to vysvětlit po sedmi letech v opozici?
Těch faktorů bude více. Důležitou roli hraje fakt, že pro část veřejnosti je to strana, která v minulosti zklamala a má za sebou ne zrovna pěkné historické věci. Andreji Babišovi se podařilo část veřejnosti přesvědčit o tom, že jde o starou, zkostnatělou stranu. Druhým faktorem pravděpodobně bude osoba lídra. Pan Fiala vyvedl ODS z krize, to je velký úspěch, povedly se mu i krajské volby, není to však ten typ lídra, který by nyní ke straně přivedl nové voliče. Není to pro ANO a premiéra takový vyzyvatel, jako jsou například právě Piráti. Pro voliče, kteří by mohli volbu ODS zvažovat, může být Petr Fiala trochu nesrozumitelný.
Co říkáte na osmiprocentní podporu SPD?
Je to v zásadě standardní číslo. Už dlouhou dobu nezasahuje k deseti procentům, takže se nezdá příliš pravděpodobné, že by zopakovala výsledek z roku 2017. Zároveň ale nemusí mít obavu z pádu pod pětiprocentní hranici.
Trikolóra má ve volebním modelu tři procenta. K přesunům mezi SPD a Trikolórou tedy docházet nebude?
Nevypadá to tak. Nejsem si ale jistý, jak velký je vůbec takový potenciál. Trikolóra je sofistikovanější a možná i více salonfähig (společensky přípustný, pozn. red.) subjekt než drsně opoziční SPD. V delším horizontu může ale Trikolóra pracovat s tím, že v krajských volbách získala ve všech regionech plus minus tři procenta hlasů. To je docela velký signál, ukazuje se, že umí získat příznivce celoplošně. Připouštím, že strana se v příštím roce může přiblížit k pětiprocentní hranici.
Když se podíváme na současná čísla a trendy z hlediska budoucího jednání o nové vládní koalici, pro hnutí ANO se situace nevyvíjí příliš pozitivně. Nezačíná mít opozice navrch?
Pro ANO to nejsou dobré zprávy. Klesají preference a žádná sláva to není ani s potenciálními koaličními partnery. S tím ale Andrej Babiš musel počítat, bylo zřejmé, že koronavirus ANO poškodí a poklesne i důvěra v premiéra. Ukazuje se, že dvě koaliční uskupení mají šanci Andreje Babiše porazit. Otázkou je, nakolik se jim pak povede postavit stabilní vládu, osobně si vládu Pirátů a ODS neumím moc představit.
