Článek
Osmnáct zatopených stanic, škody dosahující šest miliard korun a devět měsíců oprav. Tak dopadlo pražské metro při povodních v srpnu 2002. Do té doby přitom nikoho nenapadlo, že by se voda vůbec do metra mohla dostat.
Metro bylo sice před rokem 1989 stavěné zároveň jako protiatomový kryt, ale na ohrožení vodou už se tolik nemyslelo. Počítalo se nejvýše se stoletou povodní. Přišla ale tisíciletá.
Když v noci ze 13. na 14. srpna 2002 začala do pražského metra na několika místech proudit voda, ze začátku nikdo netušil, kde se tam vlastně vzala.
Jak a kudy se voda do metra dostala a jak postupně zaplavovala stanice a tunely, na to se podívejte ve videu nahoře.
Vltava nastoupila v Holešovicích
Prvním místem, kudy voda pronikla do systému metra, bylo staveniště nové trasy mířící z Nádraží Holešovice do Kobylis. V tomto místě byly tunely metra směrem k Vltavě zcela odkryté. Na poslední chvíli tu sice vznikla provizorní protipovodňová stěna, ale voda ji překonala.
Asi největším problémem ale byla technická šachta nedaleko stanice Invalidovna. Tou začala voda proudit přímo do tunelů trasy B. A z „Béčka” se pak na Florenci dostala i na trasu C a na Můstku na trasu A. Některé stanice pak voda začala zatápět i shora, ze zaplavených ulic.
Na základě zkušeností z těchto povodní byla ochrana metra výrazně vylepšena. Většina stanic je nyní chráněna proti vodě ještě o šedesát centimetrů vyšší, než kam vystoupala v roce 2002.
Nikdo sice už dnes neslíbí, že by se voda do metra vůbec nedostala. Pracovníci dopravního podniku jsou ale přesvědčeni, že by při podobné povodni byly škody výrazně nižší.
