Hlavní obsah

Ani smrt nás nerozdělí. Stále více lidí chce mít data v digitálním trezoru

Foto: Shutterstock.com/ carlos castilla

Život po životě. Přibývá firem, které nabízejí digitální závěť.

Byznys s digitální pozůstalostí prudce roste. Lidé si, i vlivem pandemie, mnohem více uvědomují, jaká rizika plynou ze životního stylu online a chtějí mít svá data pod kontrolou i po smrti.

Článek

Smlouva z banky nebo pojišťovny, ale třeba také hesla pro placené televizní kanály, přístup na online účty a obvykle do několika různých sociálních sítí, to je jen stručný souhrn běžného „digitálního majetku“.

A i o tomto majetku lidé chtějí mít přehled, ukazují čísla české vývojářské společnosti Cleevio, která vytvořila americkou aplikaci GoodTrust, která nabízí správu digitálního dědictví. Jen počty jejích uživatelů se od začátku letošního roku zdvanáctinásobily.

Za projektem stojí bývalý manažer společnosti Google Rikard Steiber. Službu založil poté, co během pandemie přišel o několik přátel a viděl, jak těžké bylo pro pozůstalé digitální vlastnictví posmrtně spravovat.

„Lidé hledají prostor, kde mohou uchovat a sdílet vše, co mají online. Takový svůj digitální trezor. Nejčastěji pak využívají služeb animovaných fotografií ze svého rodinného alba, tvorbu závěti online a mapování svých online účtů,“ popsal pro SZ Byznys David Bezděka, šéf české společnosti Cleevio, která je podepsána také pod aplikacemi pro Zásilkovnu nebo Evropu 2.

V současné době roste počet lidí investujících přes různé fintech aplikace do akcií a P2P půjček. K těm by se pozůstalí měli dostat.
Martin Haller, expert na kybernetickou bezpečnost

Lidem není jedno, co po nich v digitálním světě zůstane. A z trendu ochrany soukromí na internetu se stalo samostatné odvětví byznysu. Nejde totiž zdaleka jen o správu majetku. Lidé si mohou dopředu vytvořit svůj budoucí odkaz, například z fotografií nebo časovaných zpráv do budoucnosti, mohou si nechat připravit vzpomínku, k níž se blízcí dostanou prostřednictvím QR kódu.

Online závěť je jednou z nabídek české služby Goodbye.cz. Digitalnihavrani.cz zase nabízejí analýzu počítače zesnulého a kontrolu elektronických dat, tedy podobné služby jako například projekty pro správu online dědictví Semno.de nebo švýcarský SecureSafe.com a další.

Právě zakladatelka Semno Birgit Aurelia Janetzkyová jako jednu ze svých vizí zmiňuje, aby na sociálních sítích nebyly žádné profily duchů zemřelých lidí. Společnost založila už v roce 2010.

Pozor na kryptoměny

„V současné době roste počet lidí investujících přes různé fintech aplikace do akcií a P2P půjček. K těm by se pozůstalí měli dostat, jen to půjde pomaleji, než kdyby jim zesnulý zanechal přístupové údaje. Kamenem úrazu však jsou kryptoměny,“ upozorňuje expert na kybernetickou bezpečnost ze společnosti PATRON-IT Martin Haller.

„Pokud je zesnulý používal bezpečným způsobem a nezanechal pozůstalým instrukce, tak budou nadobro ztraceny. Jednak není moci, jak k nim získat přístup a zároveň se o jejich existenci pozůstalí nemusí vůbec dozvědět,“ říká.

Bezpečnost především

Nechat důvěrná data bez zabezpečení znamená riziko, které s časem roste, připomíná expert na bezpečnost Martin Haller. A to i vzhledem k provázanosti služeb, kdy stačí mít přístup k telefonnímu číslu či emailové adrese, na které tato služba byla registrována.

„Pozůstalí nejspíše toto telefonní číslo velice brzy odhlásí. Stejně tak i e-mailová schránka může být po nějaké neaktivitě zrušena. Jakmile se tak stane, někdo jiný si je může zaregistrovat a díky nim získat i přístup k účtům pozůstalého,“ míní Martin Haller.

Firmy slibují pro digitální trezory nejvyšší standardy zabezpečení.

„Samozřejmostí je 2FA (dvoufázové ověření, pozn. red.) a kompletní šifrování obsahu. Uživatelům i tak ale prozatím neumožňujeme přímé zadání přístupových údajů k online účtům a raději hledáme možnosti propojení se zavedenými password managery, které se na tuto oblast specializují,“ vysvětlil šéf společnosti Cleevio David Bezděka.

Doporučované