Článek
Ekonomické rozdíly v zemi se daří vyrovnávat jen „velmi pomalu” a rostoucí nespokojenost obyvatel východu je problém, který podle zprávy musí Angela Merkelová co nejdříve řešit.
Jedním z nejvýraznějších faktorů, který poukazuje na nepoměr mezi bývalou komunistickou částí Německa a zbytkem země, je hrubý domácí produkt. HDP na obyvatele dosahuje na východě necelých tří čtvrtin průměru u obyvatel západu. Za posledních deset let se přitom tento rozdíl podle dat spolkové vlády zmenšil o pouhé 4,2 procentních bodů. A to i přesto, že od sjednocení celkové HDP východu vzrostlo více než dvakrát.
Podle zmocněnce spolkové vlády Christiana Hirteho se tyto rozdíly promítají v každodenním životě Němců v tomto regionu.
„Navzdory všem úspěchům sledujeme vysokou úroveň nespokojenosti a skepticismu. Musíme to brát vážně, vláda musí na východě vytvořit příležitosti, obzvláště ve světle postojů veřejnosti vůči establishmentu a úřadům…” uvedl před parlamentem Hirte.
Poslední průzkumy přitom skutečně ukazují, že nedůvěra východních Němců vůči veřejným institucím je mnohem vyšší než ve zbytku Německa.
Za nedostatkem ekonomických příležitostí v zemi pak stojí takřka nulové zastoupení sídel velkých firem ve východní části Německa. Podle zprávy ani jedna z východoněmeckých firem nefiguruje na frankfurtském burzovním indexu DAX-30.
Úroveň životních podmínek se pak liší ve městech a na venkově, odkud čím dál tím více lidí migruje právě do městských aglomerací, jakými jsou např. Berlín, Lipsko nebo Drážďany. Růst východních měst podle stanice Deutsche Welle nicméně poukazuje na pozitivní trend snižující se nezaměstnanosti ve městech. Rozdíl mezi východem a západem tu činí pouhá 2,3 procenta. Firmy tak spíše řeší potíže s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Ženy ve východní části země jsou také více zastoupeny na pracovištích, a to zhruba 50 procenty. Je pro ně také jednodušší skloubit profesionální a rodinný život.
Východ stárne rychleji
Dlouhodobé břemeno bude v nerovném „závodu” východního Německa se zbytkem země podle zprávy představovat stárnutí populace.
Po sjednocení Spolkové republiky Německo s Německou demokratickou republikou v roce 1990 zaznamenala NDR významný pokles v porodnosti a s ním také odchod mladých, kvalifikovaných lidí na západ. Podle zprávy se s následky tohoto exodu potýká oblast dodnes.
V produktivním věku je dnes 59 procent obyvatel východu, čtvrtina jich už překročila hranici důchodového věku (65 let). Podle odhadů by přitom v roce 2030 mělo pracovat již jen 52 procent východních Němců, třetina naopak bude v důchodu. Se stárnutím populace se potýká i západ země, jeho dopady však zatím nejsou tak výrazné.
Velký problém mají země bývalé NDR s násilím motivovaným krajní pravicí. Na tomto území sice žije jen 20 procent celkové populace Německa, k více než polovině násilných zločinů však došlo jen v samotném východním Německu. Také většina útoků vůči novinářům se za poslední rok odehrála na východě, jak vyplývá z nedávného průzkumu.
Podle Hirteho jsou však obyvatelé východního Německa často stigmatizováni v médiích, ačkoliv velká většina obyvatel celého Německa pravicový extremismus odmítá. Protesty krajní pravice v Saské Kamenici se tak podle něj těší větší pozornosti než například v západním Dortmundu.
