Ani noha v čínské čtvrti v Budapešti, prázdná je i vyhlášená restaurace

Pusté budapešťské čínské tržiště U Čtyř tygrů. To je podle maďarského serveru Index.hu důsledek obav ze šíření koronaviru. V okolí známé tržnice, kde se prodávají výrobky z Číny, Vietnamu i Blízkého východu, se nejčastěji na konci 80. let a v průběhu 90. let usazovali čínští imigranti. V Budapešti jich žije několik desítek tisíc, což ze zdejší čínské komunity dělá tu největší ve střední Evropě.

Obyvatelé města i turisté se teď čtvrti úmyslně vyhýbají. Úplně prázdno je podle reportérů i v jinak velmi populární čínské restauraci HeHe nebo v asijském nákupním areálu Monori Center. „Zájem výrazně opadl od poloviny prosince, lidé se začali oblasti vyhýbat,“ cituje server manažera centra. Podle něj se lidé stali vůči čínské komunitě podezřívaví.

Sama komunita doporučuje Číňanům, kteří se vrací z dovolené ve vlasti, aby zůstali po návratu kvůli inkubační době nejméně dva týdny doma. Nákaza koronavirem se v Maďarsku dosud nepotvrdila, i když podezření bylo, stejně jako v Česku, už několik. Z Číny v neděli Francouzi evakuovali sedm maďarských občanů, putovali na dva týdny do karantény. Větší problémy než s koronavirem mají Maďaři s chřipkovou epidemií.

Němci budou pokračovat v kontrolách u hranic. Na policejním kongresu v Berlíně to řekl ministr vnitra Horst Seehofer. Kontroly, které se týkají i příhraniční oblasti s Českem, odůvodnil nedostatečnou kapacitou a pravomocemi Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex.

Intenzivnější pohraniční kontroly zahájilo Německo už loni v listopadu. Během prvního měsíce policie odhalila 178 lidí se zákazem vstupu do země a 249, na které byl vydán zatykač.

Přes 60 procent Poláků si myslí, že by měla země opustit výrobu elektřiny opřenou o uhlí, a snížit tak vypouštění emisí skleníkových plynů. Téměř 60 procent by kvůli energii z čistých zdrojů souhlasilo se zdražením. Vyplývá to z průzkumu agentury United Surveys pro rádio RMF FM a Deník Gazeta Prawna (DGP).

To, že se klima mění, pozoruje podle průzkumu na 92 procent Poláků, téměř 64 procent je přesvědčených o tom, že se zhoršuje. Nejvyšší podporu lidí má jaderná energetika: 51 procent je pro, aby jaderné elektrárny nahradily tepelné.

DGP připomíná, že letošní zima je v Polsku prakticky bez sněhových srážek, což může v létě podle vlády způsobit nejhorší sucho za posledních 50 let. Na vnímání klimatických změn se podílí i další vlivy. „Je to také otázka smogu a nedostatku čistého vzduchu. Kvůli těmto faktorům lidé vnímají změny klimatu,“ citují noviny Piotra Lewandowského z Institutu strukturálního výzkumu.

Výsledky ukazují, že polská vláda má příležitost k zavádění i nepopulárních opatření. „V případě politiků pozorujeme spíš upřednostňování krátkodobých politických cílů. Hlavní energetické společnosti jsou ovládané státem a těží ze současného systému,“ řekl DGP Krzysztof Niedziałkowski z Polské akademie věd. Možná vládní opatření navíc narážejí na odpor vlivných hornických organizací.

Bez přítomnosti veřejnosti, a tím pádem i médií, proběhlo u soudu v Pezinku dokazování týkající se zdravotního stavu Aleny Zsuzsové – jedné ze čtveřice obžalovaných z vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Soud to odůvodnil mimo jiné presumpcí neviny, ústavou a zákonem o zdravotní péči.

„Média detailně informují o jejím zdravotním stavu, a to i navzdory tomu, že platí presumpce neviny,“ řekla předsedkyně tříčlenného senátu Ružena Sabová. Novináře pokárala za neuctivé online přenosy, šlo nejspíš o velmi bulvární jazyk některých médií. Sabová řekla, že zpravodajství minutu po minutě považuje za nezákonné. Reagoval na to například deník SME, dění v místnosti teď bude popisovat s prodlevou 10 až 15 minut.

Soudkyně zakázala také fotografování a natáčení po celý den líčení. Dosud mohli fotografové a kameramani pořizovat záběry před příchodem soudců a prokurátorů a během přestávek. Z míst vyhrazených veřejnosti, a tedy i novinářům, také zmizely prodlužovací kabely, které reportéři během dlouhých jednání využívali k napájení počítačů a telefonů. Zvláštní prostor vyhradil soud pro zahraniční novináře. Úterní jednání komplikovalo i počasí, kvůli silnému větru totiž vypadla elektřina. Hlavní líčení bude tento týden pokračovat ještě ve čtvrtek.

Jihozápadní Německo a sever Rakouska zasáhla bouře Petra. Silné deště zvedly hladiny toků a v Německu na mnoha místech zaplavily ulice a sklepy. V Horních Rakousích a v Solnohradsku byly bez proudy tisíce domácností. V Tyrolsku došlo k sesuvům půdy. Vítr dosahoval rychlosti až 100 kilometrů v hodině. Ve Vídni se z bezpečnostních důvodů uzavřela zoo.

Přednáškou na Jagellonské univerzitě v Krakově pokračuje dvoudenní návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Politik před dvěma stovkami studentů mimo jiné vyzdvihl historické francouzsko-polské vztahy a řekl, že Francie podporuje Polsko v boji proti falšování historie. Na mysli měl výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno za viníky druhé světové války označil Poláky.

Pondělní Macronův odjezd z varšavského prezidentského paláce doprovázel kuriózní incident. Pancéřovaný Renault Espace, kterým francouzská hlava státu dorazila k polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi, se místo odjezdu nepohnul z místa. Macron pak musel kvůli závadě nasednout od nepancéřovaného Citroënu C6 francouzského velvyslance.