Článek
Je to zhruba pětinásobek běžné roční těžby. „Dospělé smrkové lesy se asi zachránit nepodaří,“ řekl jednatel Správy městských lesů Jihlavy Václav Kodet. O něco lepší je situace ve vyšších polohách Ždárska.
Jihlavský podnik spravuje 3800 hektarů lesa. Díky dešťům bylo podle Kodeta letos o jedno hlavní rojení kůrovce méně. „Ale je toho tolik, že se invazi kůrovce nedá ubránit,“ uvedl. Pomalejší množení kůrovce podle jeho odhadu jen umožní protáhnout těžby do delšího časového úseku. „My budeme ještě těžit asi dva roky, protože v těch vyšších polohách nám ještě nějaké smrkové lesy zůstávají,“ řekl Kodet.
Koronavirová epidemie zatím práce v lesích nezabrzdila. Těžebních kapacit je podle jednatele dostatek, na Vysočinu se podle něj přesouvají firmy z částí Moravy, kde už je těžba v útlumu. „Podzimní zalesňování máme taky zajištěné, jak vlastními lidmi, tak obchodními partnery,“ uvedl Kodet. Předpokládá, že se podaří znovu osázet už i některé letošní holiny.
Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi spravuje 5700 hektarů lesů na Havlíčkobrodsku a Žďársku. Ředitel Jiří Svoboda považuje za úspěch už i to, že kůrovcového dřeva družstvu proti loňsku nepřibylo, jeho letošní těžba je okolo 100 000 metrů krychlových. „V lese je mokro, ale kůrovce bylo tolik, že už ho to mokro nedokázalo zastavit. Pokud by byl ještě jeden takový rok, tak ty naděje jsou významně vyšší,“ uvedl. Stromy napadené kůrovcem by družstvo mohlo letos dotěžit do poloviny listopadu.
Pilařská kulatina se podle Svobody dá prodat. „Horší je to s vlákninou. Jednak jí je na trhu dost, jednak je její cena pod výrobními náklady,“ uvedl. Na rozdíl od jara, kdy se po zavření restaurací kvůli koronaviru hlásilo víc lidí na brigádu do lesa, Svoboda koncem minulého týdne zvýšený zájem o výpomoc s výsadbou nezaznamenal.
Kůrovcová kalamita decimuje lesy na Vysočině několik let. Těžba dřeva byla v kraji poslední dva roky nejvyšší v Česku. Zatímco v letech 2006 až 2016 se na Vysočině podle statistik běžně těžilo ročně mezi 1,3 až 1,6 milionu metrů krychlových dřeva, v roce 2018 to bylo 3,74 milionu metrů krychlových a loni 7,76 milionu metrů krychlových.
Problém s kůrovcem začal zhruba v devadesátých letech, kdy sucho oslabilo smrkové porosty a připravilo ideální podmínky pro rozmnožování škůdců.
„Problémy v lesnictví způsobené nedostatkem pracovníků a proměnou sociální struktury venkova v posledních 30 letech mu daly další prostor pro přemnožení, protože kalamita se nezachytila včas. Asi by jí nešlo úplně zabránit, ale mohli jsme ji mít více pod kontrolou s menšími škodami,“ řekl před časem Seznam Zprávám vedoucí Lesnického informačního centra výzkumného ústavu Jan Řezáč.
