Článek
Poslanecká sněmovna znovu otevřela téma protilátek proti nemoci covid-19. Poslankyně Trikolóry Tereza Hyťhová přednesla návrh, aby naměřené protilátky sloužily k prokázání bezinfekčnosti, stejně jako negativní test nebo očkování. Zároveň navrhla, aby se na lidi do patnácti let pohlíželo jako na bezinfekční. Poslanci se k hlasování nedostali.
„Je velký problém s tím, že naše Česká republika doposud neuznává protilátky a například sousední Rakousko protilátky uznává,“ řekla Hyťhová. „Mnozí odborníci dokonce tvrdí, že protilátky po prodělání nemoci chrání dokonce lépe než protilátky po očkování,“ dodala poslankyně s tím, že vláda diskriminuje lidi s prodělanou nemocí covid-19.
Zároveň poukázala na případy, kdy lékaři kvůli vysoké hladině protilátek nedoporučili očkování proti covidu-19. „Je to případ dcery pana premiéra Vivien, které její lékař nedoporučil očkování z důvodu vysoké hladiny protilátek v krvi,“ uvedla Hyťhová.
Spor o protilátky
Odpůrci uznávání protilátek argumentují tím, že zatím nebyla stanovena univerzální hodnota hladiny protilátek, která by měla pro ochranu před nákazou stačit. Vadím jim také to, že by stejnou „výhodu“ měli mít lidé, kteří měli pozitivní test se všemi následky, jako je trasování hygienou a povinná až dvoutýdenní karanténa, jako ti, kteří se těmto nepříjemnostem vyhnuli.
Naopak argumentem zastánců je stanovená hodnota protilátek, díky níž mohou lidé po prodělání nemoci darovat plazmu pro léčbu pacientů s covidem-19. Očkování při vysokých protilátkách je podle nich zbytečné a může vést k častějším nežádoucím účinkům.
Premiér Andrej Babiš v červencovém rozhovoru pro televizi Prima řekl, že jeho dcera se zatím nenechala očkovat kvůli vysoké hladině naměřených protilátek. Uznávání protilátek podpořil třeba také bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Chybí shoda odborníků, opakuje ministerstvo
Současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se z debaty omluvil s odkazem na vážné rodinné důvody. Ve Sněmovně ho zastoupil kolega z ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Ministerstvo zdravotnictví nikdy nezpochybňovalo imunitu proti covidu po prodělání onemocnění,“ četl Brabec z Vojtěchova vyjádření. „Ministerstvo zdravotnictví bude první, kdo tento parametr uzná, jakmile budou metody dostatečně standardizované,“ dodal.
Ministr zdravotnictví tak zopakoval argumentaci svého rezortu, že chybí stanovisko odborných společností a na množství potřebných protilátek nepanuje mezinárodní shoda.
Mnozí odborníci dokonce tvrdí, že protilátky po prodělání nemoci chrání dokonce lépe než protilátky po očkování.
„Pouhá pozitivita protilátek pouze říká, že se jedinec s vysokou pravděpodobností setkal s virem SARS-CoV-2 a má imunitní odpověď, ale není prokázané, že nemoc prodělal,“ uvedl ministr. Připomenul také případy, kdy zejména děti a mladí lidé mají imunitu proti nemoci covid-19, aniž by ji prodělali, a naopak zejména u starších lidí může imunita odeznít dřív než za uznávaných šest měsíců. Uznávání protilátek by podle ministra vedlo u některých lidí ke spolehnutí se na prodělání nemoci, a zvýšilo by tak neochotu k očkování, které ale oproti onemocnění přináší menší riziko nežádoucích následků.
„Kdy jste se stala odbornicí na zdravotnictví?“
Debata na půdě dolní komory Parlamentu přinesla tradičně i několik osobních výpadů. Bývalá zdravotní sestra z ARO Jana Pastuchová (ANO) poukázala na to, že Hyťhová nemá lékařské vzdělání a neúčastnila se ani žádného jednání zdravotnického výboru, který se uznáváním protilátek několikrát zabýval.
„Přechodem z SPD do Trikolóry jste se stala odbornicí na zdravotnictví?“ ptala se Hyťhové, která je vzděláním učitelka. Poukázala také na to, že jedinou zemí, která protilátky uznává jako potvrzení o bezinfekčnosti, je Rakousko.
Pirát Lukáš Bartoň popsal vlastní zkušenost s covidem. Po ztrátě chuti a čichu mu lékař diagnostikoval a léčil nemoc covid-19. Oba testy ale vyšly negativní. Krátce po prodělání nemoci musel Bartoň do karantény kvůli kontaktu s nakaženým, přestože měl podle svých slov naměřenou vysokou hladinu protilátek.
Do debaty se zapojilo i několik z mnoha lékařů mezi poslanci. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) připomněl, že se společně s Vlastimilem Válkem (TOP 09) a Věrou Adámkovou (ANO) snažili v rámci zdravotnického výboru přimět vládu k jednání o protilátkách, ale bez úspěchu. Kaňkovský poukázal i na skupinu lékařů vystupujících pod označením SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků), kteří se snaží prosadit uznávání protilátek. Podle Kaňkovského nyní mezi odborníky v Česku převládá názor, že měření protilátek lze nějakým způsobem využít.
Ani mezi poslanci-lékaři ale nepanuje shoda. Kamal Farhan (ANO) se označil za příznivce uznávání protilátek, vláda ale podle něj nemůže rozhodnout bez jasného stanoviska českých odborných společností. Předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková zakončila debatu tím, že posun v poznání protilátek může přinést studie SARS-CoV-2-CZ-Preval-II z dílny Thomayerovy nemocnice, IKEM a Fakultní nemocnice Olomouc. Vyšetření v rámci této studie by měla probíhat přibližně do konce října.
O samotném návrhu poslankyně Hyťhové nakonec Sněmovna nestihla hlasovat.
