Článek
Koronavirus poukázal na podfinancování krajských hygienických stanic (KHS), které ani neměly šanci efektivně zápasit s novým typem epidemie. Mimo jiné proto, že v roce 2009 přišly o skoro polovinu všech pracovních míst. Zkrátka chybí vystudovaní odborníci, hlavně lékaři. To se ale ani po „reklamě“, jakou epidemiologie vlivem covidu-19 dostala, zatím nezmění. Letos se do předatestační přípravy v oborech hygiena a epidemiologie přihlásilo jen sedm lékařů.
Tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Podle Ministerstva zdravotnictví bylo loni uchazečů deset a předloni osm. Atestaci pak v hygieně a epidemiologii letos získalo šest lékařů, v roce 2020 pět a předloni čtyři. Systém vzdělávání lékařů totiž funguje tak, že po dokončení vysokoškolského studia si zvolí jedno ze 41 zaměření a připravuje se pod dohledem školitelů na příslušném oddělení. Atestace trvá od tří do pěti let.
„Dlouhodobě postrádáme lékaře, jejichž činnost je pro KHS nepostradatelná. Malý zájem je také o volná místa, na kterých požadujeme zdravotnické vzdělání v nelékařských oborech,“ říká ředitel Krajské hygienické stanice kraje Vysočina Jan Pečinka.
V současné době má stanice jedno neobsazené místo lékaře a dvě s požadavkem na zdravotnické vzdělání v bakalářském oboru.
Na hygienu? Ne, díky
Jenže zrovna o atestaci v oboru epidemiologie a hygiena skutečně příliš velký zájem není. Od roku 2012 organizují atestační zkoušky lékařské fakulty a na většině z nich získaly atestaci v oboru maximálně jednotky doktorů.
Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (LF UK) v Hradci Králové se do oboru zařadilo za deset let jen devět lékařů, z toho tři odatestovali, na sesterské plzeňské fakultě od roku 2012 neměl zájem o epidemiologii nikdo a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého si hygienu a epidemiologii vybraly dvě lékařky, z nichž jedna atestaci už získala.
„Postavení oboru hygiena se po politických změnách v devadesátých letech výrazně zhoršilo. Došlo k výrazné redukci hygienické služby jak ve smyslu zaměření, tak i v oblasti personální. Hygienici začali být vnímáni pouze jako úředníci, kteří rozvíjejícímu se ekonomickému systému problémy spíše přidělávají,“ myslí si garant oboru pro specializační vzdělávání lékařů LF UK v Hradci Králové Zdeněk Fiala.
Zároveň jako úředníci jsou i lékaři působící na hygienických stanicích odměňování. Zařazováni jsou do jedenácté až šestnácté platové třídy. Po nástupu pobírají podle doby praxe v oboru 36 770 až 52 630 korun měsíčně. Nad 60 tisíc se dostanou v nejvyšší třídě až po devíti letech. Přitom pro porovnání lékař v akutní lůžkové péči si přijde průměrně na 88 312 korun.
„Problémem je, že z epidemiologů a hygieniků udělali na krajských hygienických stanicích úředníky. Jen málokdo ale studuje medicínu, aby následně pracoval ne jako zdravotník, ale jako státní úředník. A dalším problémem jsou nízké platy. Pokud dělá člověk i vědu a má mezinárodní a mezioborový přesah, tak je to něco jiného, ale počet takových je omezený,“ uvažuje o současné pozici oboru mezi lékaři epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Pojďte, přidáme vám
Minimálně platový problém by se ale mohl do budoucna částečně vyřešit. Připomínkovým řízením totiž prochází novela, která by v případě schválení umožnila odměňovat některé pozice v oboru zdravotnictví a ochrana zdraví až dvojnásobným platem, než jaký je v současnosti možný. A to díky tomu, že by příslušná služební místa mohla být označena jako klíčová, podobně jako už to nyní funguje u oborů jako IT, finance nebo právo. Do státní služby na hygienách by to tak podle plánů Ministerstva zdravotnictví mohlo přilákat i některé lékaře.
„Specializaci v hygieně a epidemiologii bychom vítali, ale nelze najít ani lékaře absolventa bez atestace. Absolventů oboru ochrany veřejného zdraví je velice málo, do výběrových řízení se na KHS kraje Vysočina téměř nehlásí. Na většinu pozic v rámci KHS kraje Vysočina není předepsáno zdravotnické vzdělání, hlásí se proto uchazeči mimo obor, což ztěžuje následné zaškolení a seznámení s problematikou ochrany veřejného zdraví,“ komentuje současnou situaci Pečinka.
Ani na oborech ochrany veřejného zdraví, které lze studovat například na Ostravské univerzitě, totiž není zrovna přetlak. Právě tyto absolventy bakalářských a magisterských oborů by přitom rádi na krajských hygienických stanicích viděli. Ale je to stejné jako v případě lékařů – epidemiologie a hygiena příliš nelákají.
„Nejedná se o atraktivní obor pro lékaře – ti se většinou přiklání ke klinickým oborům, jako je interna nebo chirurgie. Bohužel ani epidemie zatím nezvedla vlnu zájmu, vidíme to i na našich pregraduálních studijních programech z oblasti veřejného zdraví,“ uvádí proděkanka pro studium a celoživotní vzdělávání Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ivona Závacká.
Nový studijní program v tomto oboru letos poprvé otevírají také na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho absolventi pak budou moci působit jako asistenti ochrany a podpory veřejného zdraví, tedy například provádět šetření v terénu, odebírat vzorky a biologický materiál a obecně předcházet vzniku a šíření výskytu infekčních nemocí.
„V současné době se nedá předpokládat, že bude velký zájem ze strany absolventů lékařských fakult nastoupit do pozic v hygienické službě. Proto je třeba zaměřit se na nelékařské zdravotnické pracovníky, mezi které patří především absolventi studia ochrany a podpory veřejného zdraví,“ vysvětluje krok fakulty mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Gabriela Sýkorová Dvorníková.
Letos zatím počítají v bakalářském oboru s 16 uchazeči v prezenčním a s 21 potenciálními studenty v kombinovaném studiu. V následujících letech by fakulta chtěla každoročně přijímat 30 až 35 studentů.
