Článek
Plynovod Nord Stream 2, který se buduje od roku 2015, by měl uspokojit rostoucí evropskou poptávku po zemním plynu. Amerika a Evropa však mají na dokončení plynovodu o délce 1239 kilometrů rozdílné názory.
V jeho dokončení hrají roli americké zájmy v Evropě. Bílý dům se jednak obává rostoucího vlivu Kremlu, ale i poklesu dodávek amerického zemního plynu do Evropy.
Amerika se stavěla proti výstavbě plynovodu už před zvolením Joea Bidena prezidentem a ani po jeho nástupu do funkce svůj postoj nezmění. Už Donald Trump označil odběr ruského plynu místo amerického za zradu. Podle agentury Bloomberg také Biden považuje stavbu za špatný byznys a chystá se proti němu zavést sankce, zejména na pojišťovací orgány, které se na stavbě podílejí.
Sankce budou cílit na všechny činnosti související s výstavbou potrubí a pojištěním. Další omezení se mají vztahovat na společnosti, které projekt financují, nebo zajišťují pojištění. Nejnovější sankce proti ruskému plynovodu by mohly platit už v prosinci.
Nord Stream 2 je pro Kreml prioritním projektem. Energetičtí giganti z Evropské unie, kteří Nord Stream 2 financují, se však výstavby stejně jako Rusko nechtějí pustit, a to i pod hrozbou sankcí USA.
Jedním z hlavních finančníků projektu je rakouská společnost OMV. Její výkonný ředitel Rainer Seele pro agenturu Bloomberg uvedl, že Evropská unie musí sledovat své vlastní energetické zájmy. Podle něj neexistuje žádné předvídatelné riziko, které by projekt mohlo zastavit.
„Nadále se zavazujeme k Nord Streamu 2. Nemluvím o ukončení financování projektu, není to na mém stole,“ sdělil Seele. Podobné reakce se objevují i u ostatních podporovatelů plynovodu. Kromě OMV mezi ně také patří francouzská nadnárodní společnost Engie a německé Wintershall a Uniper. Shodují se na tom, že nejsou ochotni projekt opustit.
Generální ředitel největšího německého producenta ropy a zemního plynu Wintershall Mario Mehen uvedl, že si je jistý, že Nord Stream 2 bude dokončen. Podobná očekávání má i ředitel energetické firmy Uniper Andreas Schierenbeck, který s dokončením projektu také počítá. Finanční ředitelka firmy Engie Judith Hartmannová nedávno prohlásila, že v prosinci nejspíš bude jednat s partnery Nord Streamu 2 o dalších krocích.
Německá kancléřka Angela Merkelová se snaží orientovat na plyn a odvrátit tak největší evropskou ekonomiku od uhlí a jaderné energie. Nord Stream 2 by měl zdvojnásobit přímý tok plynu směřovaného největším exportérem plynu Gazprom do Německa. To by podle Spojených států potenciálně posílilo ruský vliv nad evropskými ekonomikami a vytlačilo by to americké dodavatele zemního plynu z tohoto trhu.
„Svou práci jsme již odvedli a projekt zafinancovali. Co se stane v případě, že Nord Stream 2 nebude dokončen? Evropa možná bude muset dovážet více zkapalněného zemního plynu z USA, což je důvodem za tímto napětím,“ přiznal Steele.
Americká Poslanecká sněmovna a Senát souhlasily s rozšířením seznamu o další společnosti, na které sankce uvalí. Nyní se dohodly i na přidání pojišťovací společnosti a společností poskytujících technickou certifikaci. Německá vláda mezitím se společnostmi jedná o koordinaci jejich reakce.
Kdy budou práce na plynovodu opět obnoveny, zatím podle Seeleho není jasné. Finančníci o dalších krocích nemají informace. „Zima klepe na dveře a tento plynovod je nezbytný,“ komentoval to Seele.
Po dně Baltského moře dopravuje plyn do Evropy už skoro deset let plynovod Nord Stream. Do Evropy dopraví desítky miliard kubíků ruského plynu ročně. Ani to však evropskou poptávku po plynu dostatečně neuspokojí. Proto se buduje i Nord Stream 2, který má dodávky plynu až zdvojnásobit. Plynovod ale dělá vrásky na čele Ukrajině. Rusko bude moci plyn exportovat přímo do Německa a nebude muset Ukrajině platit za tranzit.
